O práci už přišla dvakrát, pak začala dělat jeřábnici v Tatře. Teď místo možná ztratí znovu
Už za dva týdny půjde kopřivnická Tatra do dražby. Má velké dluhy a skončila v exekuci. Mezi tisícovkou zaměstnanců se šíří obavy a nejistota. Mají strach, že přijdou o práci.
„Jsem jeřábnice a dělám to ráda. Poslední tři roky jezdíme dálkovým ovládáním, takže chodíme po zemi. Ale ani výšky mi nevadily. Bylo to fajn, člověk někdy viděl i to, co nemusel,“ směje se osmapadesátiletá Naděžda Pustějovská před bránou automobilky.
Je jasné, že práce v Tatře se jí líbí, v minulosti už několikrát zažila, jaké to je přijít o práci. „Předtím jsem pracovala v Loaně ve Frenštátě, tam se to také zrušilo. Pak nám dali možnost ještě v Rožnově v Loaně, ale asi za dva roky to tam taky skončilo. Pak mi manžel tady našel práci,“ říká Pustějovská.
Šéf odborů Jiří Krutílek věří slibům exekutora i šéfům Tatry, že kvůli dražbě se propouštět nebude. „Zaměstnanci, pokud bude nový majitel, budou převedeni pod nového majitele včetně všech závazků,“ tvrdí.
Jenže v takové atmosféře se moc dobře daří nejrůznějším dohadům a spekulacím, mezi lidmi se už povídá o dvou vážných zájemcích. „Nic dobrého z toho pro nás určitě neplyne, protože takové různé informace jsou. Zase přijdeme o zaměstnanecké výhody. Vůbec nevíme, co bude. V každém případě je to nepříjemné,“ podotýká Jana Halasová.
Jednání o kolektivní smlouvě
Potvrzuje, že budoucnost tatrovky je teď mezi zaměstnanci tématem číslo jedna. „Nedávno jsme třeba pro odbory podepisovali takový malý dotazníček, jestli je podpoříme v případě, že by oni za něco bojovali i třeba razantněji. Většina lidí napsala stejně, že ano, že by se za odbory postavila, protože zároveň probíhají vyjednávání o kolektivní smlouvě. Tam mají být také škrty a nepříjemné věci pro nás, pro zaměstnance,“ vysvětluje Halasová.
Lidé v Kopřivnici nemluví o Tatře jen jako o běžné továrně, automobilku vnímají jinak, jako rodinné stříbro, ostatně když tady v muzeu kurátor Radim Zátopek vypráví o historii náklaďáků, je v tom kus poezie.
„Tatra 111 – nejslavnější auto, nákladní tatrovky, kdy bylo poprvé použit vzduchem chlazený dvanáctiválec, diesel a toto auto se vyváželo asi do třiceti zemí, vesměs na sever, a to je právě výhoda vzduchem chlazených motorů. Není tam chladič,“ popisuje Zátopek.
Počátkem 90. let měla Tatra 16 tisíc zaměstnancům, dnes tam pracuje tisícovka lidí.
