Obce chtějí rozhodovat, zda se na jejich území složí radioaktivní odpad
Na tuhý odpor stále naráží stát v obcích, na jejichž území by chtěl vybudovat úložiště radioaktivního odpadu. Starostové se vyhořelého paliva z jaderných elektráren bojí, a proto chtějí o možnostech uložení na jejich území více diskutovat.
Také požadují více pravomocí. „Jediné, co teď je, je změna legislativy a novela atomového zákona s kompenzacemi. Od začátku buď chceme právo veta, nebo posílení postavení obcí,“ řekl ve veřejné debatě Radiožurnálu starosta jihočeského Nadějkova Zdeněk Černý.
Státní Správa úložišť radioaktivních odpadů nechce na obce tlačit silou. Pokud úložiště a geologický průzkum odmítnou, půjde hledat jinou lokalitu.
Milionové kompenzace za umístění úložiště radioaktivního odpadu jsou pro nás úplatkem, řekl v debatě Zdeněk Černý, starosta jihočeské obce Nadějkov, která leží u jedné z vhodných lokalit pro ukládání odpadu.
„Považujeme je buď za pohřebné nebo za úplatky, protože tak to je, pokud by byla obec úložištěm nebo jaderným zařízením ohrožena,“ soudí Černý.
Stejně jako starostové dalších jihočeských obcí na Táborsku se obává, že by stavba zničila okolní krajinu. Obce by prý přestaly lákat turisty.
Starostové proto chtějí po státu větší pravomoc, aby o případném umístění radioaktivního odpadu do jejich lokality mohli více rozhodovat. Například aby jako ve skandinávských zemích mohli už na začátku výstavbu úložiště odmítnout a také zabránit, aby vůbec geologové zkoumali jejich území.
Taková práva zatím obce v Česku nemají, potvrdil Edvard Sequens ze Sdružení pro záchranu prostředí Calla. „Je to zájem státu, veřejný zájem a obce musí sklapnout podpatky.“
Stát ale říká, že přes odpor místních lidí do lokalit nepůjde. Chce starosty přesvědčit argumenty, že krajině úložiště neuškodí, tvrdí Jiří Slovák ze státní Správy úložišť radioaktivních odpadů.
„Snažíme se najít společnou řeč, tedy porozumět si s dotčenými obcemi a obyvateli, abychom začali nad problémem diskutovat a otevřeli patovou situaci,“ tvrdí.
Nikde na světě zatím úložiště není
Jasno o místě pro úložiště má být v roce 2015. Starostové tak mají ještě čtyři roky na vyjednávání se státem.
Ve světě ještě žádné hlubinné úložiště v provozu neexistuje. Nejdále jsou s výstavbou ve Finsku a Švédsku. Tam obce nejsou proti úložištím tolik vyhrazeny, dodává jaderný fyzik František Janouch, který dobře zná problematiku skandinávských zemí.
„Umístění není ve Švédsku žádný problém. Z toho, co jsem slyšel ze strany pana starosty, jsem si připadal jako v předminulém století, kdy se nechtěly budovat železnice, jde o skutečnou neznalost,“ myslí si.
Vyhořelé palivo by se do hlubinných úložišť mělo v Česku ukládat od roku 2065.
