Obce u řeky Mrliny chtějí prosadit stavbu suchých poldrů

Obyvatelé a starostové obcí na Nymbursku ležících u řeky Mrliny volají po stavbách, které by zmírnily následky velké vody, už řadu let. Červnová povodeň ale svou silou předčila všechna předchozí. Proto středočeské obce začaly svůj cíl, tedy stavbu alespoň jednoho z chystaných suchých poldrů, prosazovat s velkou razancí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mrlina ve Vestci na Nymbursku teče teď i po návsi (4. červen 2013) | Foto: Michal Trnka

Marie Richterová je z Vestce. Mrlina teče přímo za jejím domem, a tak sílu řeky už dobře zná. Před deseti lety jí velká voda zničila téměř veškeré vybavení domu. Teď v červnu se prakticky stejný scénář opakoval znovu. „Spoustu bahna, nábytek zpřevrácený, bída, hrůza. Je to všecko na bačkoru,“ ulevuje si Marie Richterová.

Letošní povodeň, která Nymbursko zasáhla, byla největší, jakou místní pamatují. Voda do vesnic tekla nejen z řeky, ale také z polí a protržené hráze rybníka. Výsledek - desítky poničených domů a obrovské škody. Ty se třeba v Křinci šplhají k několika milionům korun.

Přehrát

00:00 / 00:00

O iniciativě obcí na Nymbursku, které požadují výstavbu suchého poldru, informoval reportér Michal Trnka

„Samozřejmě nemovitosti, rodinné domky i majetek obecní, zejména mateřská škola, ta to z hlediska našeho majetku odnesla nejvíc,“ říká starosta Křince Milan Moc zvolený za KSČM a dodává:

„Škodu dodnes nemáme stanovenou úplně konkrétně, protože kotelna samozřejmě půjde do provozu až na podzim. Ale už na tom pracují technici a budou škodu upřesňovat.“

Starostové i obyvatelé postižených obcí se shodují, že následky povodně by zmírnily takzvané suché poldry - jakési nádrže, které si při povodni naplní a dokážou ochránit majetek lidí i obcí. Prosadit proto chtějí stavbu 140hektarového poldru Nepokoj, který by měl stát v místech někdejšího rybníka. Jeho realizace má spolknout 85 milionů korun.

Sitauci ztěžují vlastnické vztahy

Situaci ale komplikují vlastnické vztahy k potřebným pozemkům. Vodohospodáři je musí vykoupit a to podle ředitele královehradeckého závodu Povodí Labe Pavla Řeháka představuje velký problém.

„Tady neexistuje nástroj, který by jednoduše umožnil realizaci takovýchto opatření. To znamená nějakým způsobem vyvlastnit tyto pozemky. Takže je nutné jednat s vlastníky. A to je věc, která se může táhnout i několik let, protože jsou tam odvolávací účinky, je tam možnost řešit tyto věci zdlouhavě a nedovedu si vůbec představit, kdy může být stavba zahájena,“ tvrdí.

I tak by se ale podle Pavla Řeháka mohla stavba poldrů na Mrlině dostat do další chystané etapy protipovodňových opatření. Nejdřív ale musí vodohospodáři s dalšími odborníky letošní povodeň detailně vyhodnotit.

„Ta povodeň možná přesáhla i projektové parametry těchto staveb. My teď musíme podrobně vyhodnotit kulminační průtoky, objemy, musíme vyhodnotit celé povodí, jak se chovalo,“ vysvětluje Řehák.

Starostové obcí ležících u Mrliny se shodli, že do několika týdnů připraví soupis požadavků týkajících se protipovodňové ochrany regionu. Na podzim by se pak měli sejít na společném jednání.

Michal Trnka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme