První ze tří fungujících sběren ve Varnsdorfu je u výpadovky směrem na Rumburk. A jak potvrzuje reportér Radiožurnálu Petr Sehnoutka, je tam velmi rušno, jen během půl hodiny přijelo několik starých aut se šrotem - kusy kol, stolků, židlí, ale třeba i půlkou starého golfu na přívěsu.

Druhou nejčastější klientelou jsou takzvaní rozebírači s dvoukoláky. Po chvilce ale přichází ne příliš upravený mladík, těkavě se rozhlíží a na váhu hodí ‘ošuntělý‘ baťoh plný sponek na lešenářské trubky. Mikrofon na něj zapůsobí jak červený hadr:

„S Radiožurnálem? Nebudu mluvit....“

Ručička váhy ukáže devatenáct kilo. Vedle vše pozoruje provozovatel Jiří Černý a jeho kolega. Vypadá to ale, že mladík problém mít nebude.

„On podepisuje lístek, kde je prohlášení, že to nepochází z trestné činnosti a tím to pro nás končí. Tady teď přivezli trubky. Konkrétně o tomhle člověku vím, že provádí rekonstrukci baráku a já ho přece nebudu podezírat z toho, že to někde ukrad. Jak já mám vědět, že on to někde ukrad? Asi má s vámi taky špatné zkušenosti, s novináři,“ říká kolega provozovatele. Po chvilce se do debaty vkládá i provozovatel Černý.

‚Nemůžeme nikoho vyšetřovat‘

„Pokavad by tady bylo podezření, že by to bylo kradené, tak samozřejmě tady ten materiál bude zajištěný, konkrétně tady ten materiál tady u nás na tom skladě musí ležet týden pět dnů. Protože pokud by se někde ukázalo, že to pochází z trestné činnosti, tak se dohledá a je tady. Ale my nemůžeme nikoho vyšetřovat,“ dodává.

Mimo mikrofon mladík říká, že lešenářské spony vykopal ze země u nedalekého hřbitova. Čím a jak to, že vůbec nebyly od hlíny, už nevysvětlil. Provozovatel Jiří Černý potom ve své kanceláři připouští, že policie u něho občas kradené zboží najde.

„Objevují se nám tady ty případy, ale policie je vlastně rychlejší. Každopádně to má zaevidovaný. Takže objevuje se to tady, ale končí to na policii tak, že my právě tady ty věci ani nebereme,“ říká.

Podle klientů zdejšího kovošrotu ještě donedávna fungovala v blízkosti další sběrna, která měla dokonce otevřeno i o víkendech. Časy se ale možná mění, protože nyní narazit na dobu, kdy je tu otevřeno, je téměř nemožné.

Původ zboží lze poznat

Poslední, třetí varnsdorfský výkup kovů, provozuje žena. Je na druhém konci města a majitelka Blanka Janáčková, jinak bývalá učitelka, vypadá o hodně víc nekompromisně, než její kolega z předchozího podniku.

„Prostě já je nevezmu, řeknu, že nemám peníze, prostě je nevezmu a jedou jinam, ale kam to vezou, nevím. Beru občanky – tak, jak se má,“ říká.

Podle ní se dá poznat, jakého původu je zboží. „Určitě ano, protože se stačí podívat na toho člověka, jak vypadá, jak mluví, v jakém stavu má občanku a prostě je nebrat, poslat je pryč, ale kam jedou, já nevím,“ vysvětluje.

Zpřísnění dozoru

Politici slibují, že jedním z řešení pro Šluknovsko je zpřísnění dozoru nad kovošroty. Za poslední tři roky stačila Česká inspekce životního prostředí zkontrolovat každou ze zmíněných výkupen jen jednou. Pokuty přesáhly půl milionu korun.

Česká obchodní inspekce pak navštívila za stejnou dobu jen jeden podnik. Za to, že zákazníka ošidili o 24 korun, dostal pětitisícovou pokutu.