Obec Obrnice u Mostu si neví rady s domem bez vody a tepla, žijí v něm sociálně slabí
Sociálně slabí musí často platit vysoké nájmy za byty, ve kterých neteče teplá voda a nejde topení. Realitní agentury nebo majitelé nemovitostí chtějí za takové bydlení vysoké částky, které zaplatí stát formou dávek na bydlení. Je to případ i paneláku v Obrnicích u Mostu, které získaly ocenění od Rady Evropy za příkladný přístup k menšinám. Obec je ale na praktiky spekulantů krátká.
Zhruba desítka nájemníků zůstala v panelovém domě v Obrnicích na Mostecku poté, co byl dům kvůli dluhům odpojen od tepla a teplé vody. Panelák ve společné péči vlastníků bytů dluží bance i vodárnám.
„Špatně se tady bydlí, protože veškerý nábytek mi tady shnil. Já tam mám strašnou plíseň v tom bytě, protože my jsme úplně dole. Takže mi to shnilo úplně celý. Bez vody, bez elektřiny čistý nájem mám devět tisíc. Praktikujeme to tak, že musíme ohřívat vodu v konvici, v pračce,“ říká paní Denisa, která má doma dvě děti ve věku tří měsíců a jednoho a půl roku.
Dům v Obrnicích byl kvůli dluhům odpojen od tepla a teplé vody. Žijí v něm rodiny přistěhovalců, často v tíživé situaci. Podrobnosti zjišťoval redaktor Jan Beneš
V domě žije také paní Lucie, která má rovněž dvě děti. „Děcka jsou nabalený v zimních bundách. Nevím, co budeme dělat až budou veliké mrazy,“ dodává.
Dům je ve společném vlastnictví majitelů bytů. Většina z nich jsou Ukrajinci, Kazaši nebo Romové žijící ve Velké Británii. Za ně má pravomoc jednat realitní kancelář z Mostu, kterou vlastní Jiří Maria Sieber.
Ten inkasuje od nájemníků, kteří platí nájem prostřednictvím dávek na bydlení, od sedmi do patnácti tisíc korun, a to za byt bez teplé vody a topení. Jinak to prý nejde, dům je zadlužen a dluhy narůstají
„Na tom baráku jsou dva miliony dluhů, navíc si vzal tři miliony úvěr na opravu balkónů, na který nemá, aby ho splácel. Takže ten barák se sám vlastní neschopností majitelů, protože neplatí, dostal se do absolutního bankrotu,“ tvrdí Sieber.
Ve dvou a půl tisícových Obrnicích žije polovina Romů. Jejich soužití s ostatními obyvateli je zcela bezproblémové. Problémy přichází jen tehdy, pokud mostecká realitní agentura nastěhuje do bytů ve výše uvedeném domě přistěhovalce z ubytoven. Své o tom ví František Mirga, který pracuje jako asistent prevence kriminality.
„My to obcházíme každý den, upozorňujeme lidi, aby neodhazovali odpadky. Třeba tady byl problém, že si stěžovali z okálů, že pouští hudbu a že jsou nadměrně hluční,“ popisuje situaci.
‘Možná si spletla boty s tvrdým chlebem‘
Obcí zřízené Sociální centrum tak musí řešit i případy početných, doslova vyhladovělých rodin z ubytoven, které se do domu nastěhují.
„Naše uživatelka nás byla i s dětmi navštívit v naší kanceláři a kolegyně měla pod stolem uložené boty a jedna ta holčina se do nich pustila. Zřejmě proto, že měla hlad, možná si spletla ty boty s tvrdým chlebem. Byl to důkaz toho, že ty rodiny jsou v tak tíživé situaci, že nemají ani na základní potřeby,“ upozorňuje sociální pracovnice Milada Piksová.
Podle starostky Obrnic Drahomíry Mikošové z ODS se obec snaží rodinám, které v domě žijí, pomoci. „Naše příspěvková organizace, která nabízí sociální služby, se okamžitě snaží do těchto rodin vstupovat, zjišťovat v jakém stavu jsou především děti. Snažíme se těmto rodinám pomoci, řešit jejich situaci, dochází tam i naši preventisté kriminality, aby se zklidňovala situace,“ vysvětluje.
Zároveň dodává, že na praktiky spekulantů je obec krátká: „Ale co se týče jednání vlastního pronajímatele těchto bytů , tak do tohoto my vstupovat bohužel nemůžeme.“
Podobnou situaci znají i jiná města obce na severu Čech. Stejně jako Obrnice oceněné Cenou rady Evropy za přístup k menšinám, nemají vliv na to, kdo a za kolik pronajme sociálně slabým byty nebo celé domy. Na dávkách pro sociálně slabé, kteří často žijí v otřesných podmínkách, vydělávají hlavně realitní agentury a majitelé nemovitostí.
