Obecné a nejednoznačné, kritizují experti novelu pražských stavebních předpisů

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků kritizuje novelu pražských stavebních předpisů, kterou před měsícem přijala rada hlavního města. Podle nich jsou v některých ohledech příliš obecné a nejednoznačné a jindy zase zbytečně konkrétní a přísné.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Magistrát hlavního města Praha | Foto: Tomáš Adamec

Jednou z hlavních výtek, které odborníci z oblasti stavebnictví mají k novele pražských stavebních předpisů, je, že prý omezuje nebo přímo vypouští některé bezpečnostní požadavky na stavby.

„Tady se v zásadě zcela zrušila návaznost na mnoho českých technických norem. Bezdůvodně a bez náhrady. A nikdo to není schopen logicky zdůvodnit,“ říká předseda pražské buňky České komory inženýrů Ladislav Bukovský.

Konkrétním případem je podle něho nová norma určující minimální rozměry schodiště.

„Přestavte si, že byste měla v bytě 30 cm vysoké schody, 65 cm široké po osazení madla. A že byste měla jít o dvou holích, či by vás měli snášet saniťáci, když se vám něco stane,“ upozornil Bukovský.

A právě takto úzké a strmé schodiště by prý mohlo kvůli novým předpisům vznikat. To by sice uvítali developeři, protože by ušetřili materiál a zvětšili by plochu bytu, ale obyvatelé takových bytů a domů by už stejně nadšení asi nebyli.

Dalším příkladem je snížení minimální výšky místností a požadavku na větrání, což by prý zase mohlo vést k nedostatku vzduchu a ke zdravotním problémům obyvatel bytů.

Striktní předpis proslunění

V některých bodech je podle komory stavařů novela pražských stavebních předpisů zase zbytečně přísná. Zejména v požadavcích na proslunění a osvětlení budov.

Například novela vyžaduje odpovídající proslunění u 80 procent novostaveb. A pětina novostaveb pak normu splňovat nemusí. Tato výjimka se do novely dostala hlavně kvůli centru Prahy, kde historicky existují vysoké činžáky lemující relativně úzké ulice.

Modelovým případem jsou třeba Vinohrady. Podle původních norem by tam novostavby vznikat nemohly, protože by právě nesplňovaly požadavky na oslunění.

Jenže poměr 80:20 má platit na celém území Prahy. Tedy i v místech, kde to není vůbec nutné, tvrdí pedagog pražského ČVUT Jan Kaňka.

„Tato výjimka je samozřejmě užitečná, ale užitečná v místech, kde je to skutečně potřeba, to znamená třeba v centrálním městě, nikoli někde na okraji. Dokonce by se mohlo uvažovat i o jiných procentech, třeba na Praze 1 by mohla být ještě větší volnost.“

„Představa, že by se v celé Praze mělo něco plnit, když je to někde zbytečné, je jaksi lichá,“ míní Kaňka.

Už několik měsíců se mluví o tom, jestli Praha vůbec potřebuje a má řídit výstavbu na svém území podle zvláštních pravidel, když všechna ostatní města v republice si musí vystačit s obecným stavebním zákonem.

Třeba ministerstvo pro místní rozvoj si myslí, že Praha by o výjimku měla přijít. A to také prosazuje. Komora inženýrů a techniků s názorem ministerstva v zásadě souhlasí.

I podle nich je totiž výsada Prahy zbytečná a vůči zbytku republiky nespravedlivá. A pokud Praha chce reagovat na svá specifika, má si je podle stavařů ošetřit v kvalitně připraveném územním plánu.

Geneze novely pražských stavebních předpisů

Pražští radní přijali v půli srpna novelu předpisů, kterou na poslední chvíli předložila primátorka Adriana Krnáčová. A úpravu, kterou půl roku chystal tým odborníků pod vedením náměstka Matěje Stropnického, nečekaně smetli ze stolu.

Novelu teď má na stole právě ministerstvo pro místní rozvoj, které má posoudit, jestli už je v souladu s evropskými normami. Právě Brusel je pak totiž ještě musí odsouhlasit.

Pokud se toto vše podaří a ministerstvo zároveň Praze výjimku mít vlastní stavební předpisy nezruší, měla by novela začít platit v létě 2016.

mkp, Veronika Neprašová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme