Obnova turistických tras se dělá pravidelně. V terénu se kromě barvy hodí i pilka či rukavice

O značení turistických tras se v České republice už od konce 19. století stará Klub českých turistů. Značení má přesná pravidla a dvojice „značkařů“ ho na jednotlivých trasách obnovují jednou za tři roky. Kromě pravidelných pochůzek značení obnovují i tehdy, když se dovědí, že je někde poničené nebo zarostlé a turisté bloudí. Tak to bylo také u větrného mlýna v Janově u Hřenska, kam se vypravila i redaktorka Českého rozhlasu Gabriela Hauptvogelová:

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Obnova značení turistických tras. Barbora Růžičková z Klubu českých turistů dolaďuje poslední detaily nové šipky

Obnova značení turistických tras. Barbora Růžičková z Klubu českých turistů dolaďuje poslední detaily nové šipky | Foto: Gabriela Hauptvogelová

„Míjíme strom, který je zarostlý, takže se může stát, že tu značku přehlédneme. Navíc je to plechová značka na stromě, což by nemělo být. Takže to musíme sundat a přesuneme šipku támhle na ten betonový sloupek,“ popisuje Barbora Růžičková z Klubu českých turistů.

Nejdřív bude třeba sundat starou cedulku přitlučenou k dubu. Když je dole, přijde na řadu tvůrčí část – nová šipka bude na sloupku v ohybu cesty u louky.

„Očistíme, těch mechů a usazenin je na sloupku až až. Udělám tady ten prvotní nástřel a pak pečlivě obtáhneme všechno, co je potřeba, aby značka byla dostatečně barevně sytá,“ líčí Barbora Růžičková.

Přehrát

00:00 / 00:00

Obnovit značky na turistické trase si vyzkoušela i redaktorka ČRo Gabriela Hauptvogelová

Když je hotový bílý základ, dá pryč šablonu. „Já zhruba naznačím, jak by ta žlutá v tom středu měla vypadat, protože ta značka má svůj závazný tvar. Je to deset na deset centimetrů a mezi těmi pásy je půlcentimetrová mezera,“ vysvětluje Růžičková.

Zbytek práce přenechává Růžičková redaktorce Českého rozhlasu. „Není zase až tak jednoduché, aby barva byla pořádně vidět, protože ten povrch není rovný ani na stromech, ani na sloupku,“ popisuje Gabriela Haupvogelová. Barbora Růžičková pak ještě dolaďuje detaily na nové šipce.

Nová značka je od větrného mlýna zřetelně vidět, na rozdíl od té další, kterou kryje houština.

Tady bude nejdříve třeba odstranit kopřivy, pak i větší rostliny. Značkař tak při obnově turistických značek potřebuje kromě barev a štětců i pilku, mačetu či rukavice.

„Hlavně bychom měly posluchače ubezpečit, že jsme nedělaly nic, co by bylo v rozporu s přírodou. Ten akát je jediný vhodný strom, kam tu značku dát, a zarostla ho houština kopřiv, javorů, nějaký bolševník tam byl. Takže jsme prostě ten kmen obnažily, z té houštiny vysekaly,“ ubezpečuje Růžičková.

I tuto značku čeká vzápětí obnova.

Gabriela Hauptvogelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme