Obří stožár v Košeticích na Pelhřimovsku měří stav globálního oteplování

Unikátní atmosférická stanice u Košetic na Pelhřimovsku dnes zahájila svůj provoz. Společně s přístroji vyšel obří stožár na 80 milionů korun a bude zkoumat globální oteplování. Odvážnější návštěvníci dnes využili ojedinělé příležitosti a vydali se úzkým výtahem do čtvrtkilometrové výšky. Přesně taková je výška stožáru.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

U košetické observatoře roste stožár vysoký čtvrt kilometru

U košetické observatoře roste stožár vysoký čtvrt kilometru | Foto: Olga Štrejbarová

Proč vyrostl evropský unikát právě na Vysočině, vysvětluje šéf centra výzkumu globální změny z Akademie věd Michal Marek:

„Vysočina je krásná. To je určitě velký argument, že se nacházíme v oblasti, která opravdu je relativně čistá. A pak, protože ta věž má skutečně plnit celoevropské měřítko, potřebujeme takovou oblast, abychom zabrali skutečně co největší součást České republiky. A navíc abychom to zabrali tak, abychom nebyli lokálně ovlivňováni třeba nějakým velkým zdrojem emisí,“ říká.

Dnešní slavnostní den považuje za splněný dětský sen. „Mít sen o tom, že chcete dělat vědu, je krásný. Mít sen o tom, že ji chcete dělat opravdu na velmi vysoké úrovni, je super. A že se vám to povede, že najdete lidi, že se dokonce otevře ruka Páně a dostanete na to ty peníze, to je úžasné. Je to veliký závazek, ale je to nádhera,“ dodává Marek.

Košetická stanice je páteřní součástí sítě atmosférických stanic v Evropě. Čtvrt kilometru vysoká musí být proto, aby naměřené koncentrace nebyly nijak ovlivněny činností na zemi. Jde o největší českou stavbu posledních 25 let. Úzký výtah, který vede útrobami stožáru, jede nahoru bezmála půl hodiny.

Atmosférická stanice má za úkol sledovat množství skleníkových a jiných plynů v ovzduší. Skleníkovým plynem je kupříkladu oxid uhličitý. Stožár je zapojený do mezinárodní sítě, a proto je možné sledovat nežádoucí plyny v ovzduší minimálně v evropském prostoru.

Milan Kopecký, Olga Štrejbarová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme