Obyvatelé Lubence rázně odmítají možné úložiště jaderného odpadu. V Žihli jsou smířlivější
Stát hledá místo, kam začne zhruba za 50 let ukládat vyhořelé palivo z jaderných elektráren a další radioaktivní materiál. Ve hře je sedm lokalit. V pěti z nich ministerstvo životního prostředí letos povolilo provést první průzkumy. Jedním z vytipovaných území je Čertovka na pomezí Plzeňského, Středočeského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Některé obce už se proti průzkumu odvolaly.
Čertovku tvoří území čtyř obcí. Lubenec v Ústeckém kraji odmítl už před dvěma lety úložiště i průzkum v referendu.
Výsledky je podle nového starosty obce Jiřího Chaloupeckého, zvoleného za nezávislé, nutné respektovat: „Nebudeme souhlasit dál ani s průzkumnými vrty, ani s úložištěm.“
Některé obce z dotčených lokalit odmítají průzkum v souvislosti s případnou stavbou úložiště jaderného odpadu
Dlouhodobě proti úložišti i průzkumu bojuje Jana Michalcová ze sdružení SOS Lubenec, za které se letos dostala i do obecního zastupitelstva.
„Prostřednictvím právníka jsme podali rozklad ministerstvu průmyslu a doufáme, že se nám podaří bojovat dál a zastavit to,“ říká.
V případě realizace projektu se odpůrci úložiště obávají znehodnocení krajiny a poklesu ceny nemovitostí v regionu. Dvacet kilometrů od Lubence, na severním Plzeňsku, leží Žihle. Tam mají názory jiné.
„Obec Žihle k tomu nemá zamítavý postoj. Zastupitelstvo obce rozhodlo, že povolí průzkumné práce. Souhlas s průzkumnými pracemi neznamená souhlas s vybudováním úložiště. Občané Žihle se k tomu nestaví záporně,“ shrnul starosta Žihle František Procházka, zvolený za nezávislé.
Průzkum má trvat dva roky
První fáze průzkumu, na kterou vydal stát povolení, prý ale krajinu nijak nepoznamená. „Znamená pouze povrchové metody, geofyzikální měření a potom odběry vzorků hornin – přibližně do dvou, maximálně do tří metrů, ale pouze ručním nářadím,“ přibližuje Jiří Slovák, ředitel Správy úložišť radioaktivního odpadu. Právě ta má hledání vhodné lokality na starosti.
Trvat by první fáze průzkumu měla zhruba dva roky. Podle výsledků pak správa vybere čtyři lokality, kde poté začne druhá etapa průzkumu, tedy hlubinné vrty. „Druhé etapě bude předcházet stanovení nového průzkumného území, a tedy nová žádost, nové projednávání,“ dodává Slovák.
Lubenec by v případě průzkumu dostal jako kompenzaci necelé čtyři miliony korun ročně. Starosta Jiří Chaloupecký však trvá na svém. „Když jim podáme prst, když povolíme průzkumy a zjistí se, že to tady je ideální, potom už ten prstíček nepustí a úložiště tady postaví,“ uvažuje.
To František Procházka, starosta Žihle, která od státu dostane v případě průzkumu milion korun ročně, je v otázce úložiště smířlivější.
„Pokud se ukáže, že lokalita bude výhodná, tak jako obec i majitelé pozemků jsou účastníci řízení. Pak to bude probíhat dál. Myslím, že všem v republice musí být jasné, že bez jaderné energie se tu neobejdeme a úložiště odpadu někde být musí,“ upozorňuje.
Kde nakonec úložiště jaderného odpadu vyroste, má být jasné do roku 2025. Fungovat začne od roku 2065.
