Olomoucké muzeum vystavuje opravený hanácký kroj nejvyššího Čecha, obra Drásala
Vlastivědné muzeum v Olomouci vystavilo restaurovaný hanácký kroj nejvyššího Čecha v historii Josefa Drásala. Na jeho záchraně a výrobě kopie pracovali odborníci zhruba rok. S financemi pomohla i veřejná sbírka. Obr s dobráckým srdcem měřil pravděpodobně 242 centimetrů a vážil 186 kilogramů. Do kopie hanáckého kroje je v muzeu oblečená Drásalova figurína v životní velikosti.
Josef Drásal patřil na konci 19. století mezi 14 nejvyšších lidí na světě. Místní školu vychodil ve 12, ale nenaučil se pořádně číst ani psát. Abnormální růstový vývoj měl zřejmě vliv na rozvoj jeho inteligence.
I když byl kostnatý, jeho tělesná schránka si denně žádala obrovské porce jídla. Brambory vařil v pařáku pro vepře, protože nebyl k mání tak velký hrnec. Josef se kvůli své výšce vyhnul i vojenské službě, procestoval celý svět, dělal vyhazovače, jako atrakci vracel na kola převrácené povozy.
„Lidé v 19. století byli v průměru asi o deset centimetrů menší než dnes, tento člověk byl proto vnímán jako obr,“ říká kurátorka Veroníka Hrbáčková.
Mírný a dobrácký Josef Drásal se ale celý život za svůj vzhled velmi styděl. I když i on možná občas připustil, že je mnohem lepší dívat se na svět shora než zespodu.
Kurátorka v expozici schválně porovnává Drásala s bytelnými dveřmi do statku. Ohnout se musel pěkně hluboko, vždyť futra mu sahala zhruba k lokti:
„Drásal si klíče schovával do okapu. Když se vracel z hospody, jen zvedl ruku a klíče si vytáhl.“
80 tisíc z veřejné sbírky šlo na restaurování košile, kalhot a vesty i na výrobu kopie. Problém byl sehnat autentické materiály, které se v 19. století vyráběly. A látkou se šetřit nedalo.
„Na košili byly spotřebovány čtyři metry plátna 140 centimetrů širokého. Na kalhoty pak dvakrát tři metry,“ dodává Hráčková.
