Opravená vila Tugendhat láká návštěvníky z ČR i ze zahraničí. Za rok si ji prohlédlo na 45 tisíc lidí

Trojnásobek návštěvníků oproti zájmu před rekonstrukcí zaznamenala za první rok po znovuotevření jediná moderní památka UNESCO na území ČR - brněnská funkcionalistická vila Tugendhat. Od 6. března 2012 si ji prohlédlo na 45 tisíc lidí a příliv zájemců z celého světa nekončí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vila Tugendhat | Foto: Lukáš Kamen

Interiéry i exteriér vily Tugendhat jsou pod neustálým dohledem odborníků, některé závady odstraňují v rámci záruky, jiné ovšem k ceně za rekonstrukci přes 170 milionů korun budou postupně přidávat další položky.

Po prvním roce je zřejmé, že provozní náklady se budou pohybovat nejméně v řádu statisíců ročně, vedle dosud neuzavřeného účtu za topení tvoří značnou část neustálá obnova povrchů, hlavně přesné repliky původního linolea.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vila Tugendhat se před rokem otevřela po náročném dvouletém restaurování. Jaký byl roční provoz památky, se zajímal redaktor Ivan Holas.

Ředitelka Iveta Černá přesto věří, že snaha užít co nejvíc původních materiálů i s jejich chybami byla správná. „Ten dojem té autenticity, když skutečně tady hovoříme o tom pravém Rembrandtovi, a ne o tom, co už je napůl domalovaný, je tak vysoce právě ceněn,“ říká.

V zahraničním prostředí to podle ní třeba řeší tím, že dům uzavřou pro veřejnost v interiéru a dovolí jenom, aby se na něj návštěvníci dívali zvenčí.

„My se snažíme toto skloubit dohromady, aby se člověk opravdu v domě pohyboval. Čili musíme předpokládat, že určité prvky mají svoji životnost a budou možná opět nahrazeny zase stejným Deutsche Werke Linoleem,“ dodává.

Brno ovšem na věhlas jedné z nejslavnějších moderních vil světa tak trochu hřeší. Pyšní se jí sice na zahraničních akcích, například v USA či Izraeli, ve městě ale stále chybí jasné značení, kudy se k ní vlastně vydat.

Navigační systém zatím chybí

Zamýšlené symboly poznávacích tras po vzoru turistických značek v přírodě jsou stále jen na papíře. Připouští to i ředitelka Turistického informačního centra Petra Kačírková.

„Tady musím říct, že vlastně Turistické informační centrum reaguje, co to nejrychleji jde, samozřejmě TIC nebylo ani zadavatelem městského navigačního systému. My už jsme vlastně dostali jakoby hotovou věc, takže momentálně spravujeme pouze současný navigační systém,“ vysvětluje.

„Ale počítáme s tím, že se samozřejmě tomu musíme věnovat, protože potřebujeme uživatele, to znamená toho běžného návštěvníka, ve městě směřovat určitým směrem. Tak jsme k tomu přistoupili v rámci takové vlastní iniciativy,“ dodává.

Otevření vily Tugendhat se projevilo i na návštěvnosti Špilerku

Alespoň prozatím je ale zájem větší, než kolik návštěvníků vila pojme. A jejich příliv je vidět i jinde, třeba na druhém velkém objektu ve správě Muzea města Brna - hradu Špilberk.

„Pohled z horní terasy anebo z hlavního obytného prostoru samozřejmě přímo směřuje k hradu Špilberku. A ten patří k jedněm z nejvýznamnějších dominant města Brna,“ potvrzuje ředitel muzea Pavel Cyprian.

Také to podle něj byl moment, který pravděpodobně přesvědčil architekta, aby přijal nabídku právě na této parcele. „Otevření vily Tugendhat se projevilo i na návštěvnosti hradu Špilerku. Aspoň v tom smyslu, že zůstává na stejné úrovni, zatímco návštěvnost jiných památkových objektů v Jihomoravském kraji v loňském roce poklesla,“ připomíná.

Příliv zahraničních milovníků moderní architektury po otevření vily Tugenhat prý zaznamenali dokonce i v pražské Müllerově vile.

Ivan Holas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme