Ostravské úřady vytáhly do boje proti nelegálním ubytovnám v centru města
Centrální ostravský obvod se mění na ráj ubytoven. Provozovatelé nabízejí střechu nad hlavou sociálně slabým a za to od nich dostávají státní příspěvky na bydlení. Problém je však v tom, že značná část ubytoven funguje načerno a podle zákona by tam vůbec neměly být. Radnici v Moravské Ostravě a Přívoze už došla trpělivost.
Je mu odhadem něco přes 40 let. Ukazuje malý byt v ubytovně na Vaškově ulici. Tady bydlí s přítelkyní. Toto místo je v katastru nemovitostí uvedeno jako bytový dům a ne jako ubytovna. No a co, odpovídá otázkou rozzlobený nájemník.
A trvá na tom, že provozovatel této ubytovny Vladimír Leško se o lidi stará stoprocentně. „Je to vlastně 1+1, je tady teplá voda, všecko…“ tvrdí.
Jenže realita je jiná, kroutí hlavou Jiří Švarc ze stavebního úřadu Moravská Ostrava a Přívoz. Ubytovna musí být podle něj jasně nahlášena. Má i další příklady.
„Narážíme na to v podstatě denně, že ty zápisy v katastru neodpovídají tomu povolenému stavu. Například objekt, kde byly povoleny kanceláře, je užíván jako ubytovna, což je samozřejmě špatně. Za toto hrozí pokuta až do výše půl milionu korun,“ upozorňuje Švarc.
Hrozí i další věci. Úřad práce za těchto podmínek nemůže vyplácet sociální dávky lidem, kteří se v podobných ubytovnách ocitli, to znamená peníze určené přímo provozovatelům.
„Momentálně tak tři měsíce, pak ten nárok nesplňují, aby příslušné dávky dostali,“ dodává Pavla Chybiorzová z ostravské pobočky. Lidem už oznamuje lhůtu na přestěhování.
Vladimír Leško to vnímá jako nesmyslný útok na svou osobu, jeho ubytovny a romskou menšinu. „Nikdo nevidí, kolik se platí energie, kolik se platí topení. Ale dělám to proto, že jsem Rom a chci těm Romům pomoci,“ říká.
Podle něj není problém pronajímat jednotlivé místnosti v bytovém domě a dají se prý zpochybnit i ony kanceláře v budově ubytovny. „A když si to někdo nemyslí, od toho jsou právníci, aby přesvědčili, jestli to je v pohodě, nebo není,“ tvrdí Leško.
