Padaly teplotní rekordy. V noci ale udeří bouřky a prudce se ochladí
Ochlazení, které si v současném parnu umí představit jen málokdo, ovlivní počasí v Česku už v následujících hodinách. Teploty se zlomí opravdu výrazně. Ze současných 31 stupňů má rtuť teploměru klesnout na zhruba 15 stupňů Celsia a k ránu se dají čekat i přízemní mrazíky. Změnu mají doprovázet vydatné bouřky, hlavně na severozápadě území doplněné silnými nárazy větru, kroupami nebo přívalovými srážkami.
Na mnoha místech dnes padaly teplotní rekordy. Například v Doksanech vystoupala teplota až k téměř 32 stupňům Celsia. V Peci pod Sněžkou překonala teplota rekord z roku 1934.
Už v podvečer a noci by ale podle předpovědi měly přijít silné bouřky. O víkendu teploty výrazně klesnou.
O tématu na Radiožurnálu mluvili Pavel Borovička z Českého hydrometeorologického ústavu a ekonom Karel Kříž
„Aktuálně se na severozápadě Čech vyskytují lokální bouřky, hlavně v Karlovarském a Ústeckém kraji. Zatím jde ale spíše o předvoj studené fronty, která se k nám přibližuje z Německa. Bouřky by se měly vybouřit v severozápadní polovině Čech. Na Moravu by měly dorazit během sobotního dopoledne spíše dešťové srážky. Odpoledne pak bude oblačnost od západu ustávat a oblačnost se protrhá,“ uvedl po 21. hodině na Radiožurnálu Jan Doležal z Českého hydrometeorologického ústavu.
„Propad teplot bude ve srovnání s jinými ochlazeními nadprůměrný. Je to dáno přechodem výrazné studené fronty, který očekáváme v průběhu noci. Můžeme počítat s tím, že dnešní teploty, které vystoupily na 24 až 28, v Čechách ojediněle až na 31 stupňů celsia, spadnou až o 15 stupňů, zhruba na 16 až 12 stupňů. Na severozápadě to bude kolem devíti stupňů,“ říká Pavel Borovička z Českého hydrometeorologického ústavu. Od neděle se podle něj budou vyskytovat přízemní mrazíky.
„Toto ochlazení se nedá srovnávat s tím, které nastalo 31. prosince 1978, kdy se na některých místech ochladilo až o 30 stupňů,“ upozorňuje Borovička.
Má smysl dlouhodobá předpověď?
Hydrometerologický ústav vydal včera i předpověď na další měsíc. Nad tím, jestli má cenu vydávat předpovědi na delší dobu, tedy až na několik týdnů dopředu, se před několika dny v obsáhlém komentáři pozastavil ekonom Karel Kříž. Podle něj se meteorologové touhle snahou jen ztrapňují.
„Tyto předpovědi jsou natolik nepřesné, že nemají význam. Také na víc než několik dnů dopředu si není nikdo schopen počasí zapamatovat. Tudíž nemá žádný smysl se o to pokoušet,“ říká Kříž.
„Technika, kterou dnes meteorologové mají, je skvělá. Ale to vše nestačí na předpovědi delší než čtyři nebo pět dnů. Co je dál, je většinou blamáž. A do této blamáže se Český hydrometeorologický ústav pravidelně pouští právě těmi měsíčními výhledy,“ pokračuje ekonom.
O nadcházející předpovědi počasí mluvil ve Stalo se dnes na Radiožurnálu meteorolog Jan Doležal z ČHMÚ
Rámcové výhledy nemají podle něj žádnou hodnotu, jsou na úrovni stoletého kalendáře nebo pranostik:
„Každého napadne, že v lednu nebudou jahody, že budou v červnu. Zhruba tuto hodnotu to má, přichází jaro, tak se asi oteplí. Myslím si, že by si meteorologové měli tuto věc odpustit. Když už si lidé chtějí na jaře přečíst o tom, jak se oteplí, měli by jim poskytnout nějaký stoletý kalendář, tedy zkušenosti, co se v tu dobu dá asi zhruba očekávat.“
„Měsíční výhled není předpovědí v pravém slova smyslu. Je to spíš předpověď celkové charakteristiky daného měsíce. Je to rozděleno na tři dekády a uvádí se zde, zda bude toto období teplotně nadprůměrné nebo podprůměrné. Tato předpověď má sama o sobě úspěšnost jen 70 až 75 procent,“ uvádí meteorolog Borovička a dodává:
„Měsíční výhled se netvoří prostřednictvím nějakých numeračních modelů. Hlavní slovo při tvorbě měsíčního výhledu má metoda takzvaných analogů, kdy meteorolog, který vytváří dlouhodobý výhled, sleduje vývoj meteorologické situace za nějaké delší období v minulosti a hledá, jestli se někdy v minulosti podobný vývoj odehrál. V takovém případě se snaží odhadnout vývoj následující.“
Aktuální předpověď počasí najdete zde
