Pardubické divadlo uvede středověkou detektivku Jméno růže
Slavnou knihu Jméno růže italského spisovatele Umberta Eca převádí na prkna pardubického divadla režisér Petr Kracik. Hra je podle něj o hledání řádu, ale i o lásce a přátelství. Premiéru bude představení mít 7. prosince.
„Pokud by někdo hledal takový ten novodobý thriller, tak ten se nekoná,“ varuje diváky předem režisér Petr Kracik.
Pro pardubické divadlo nastudoval už inscenaci Dvanáct rozhněvaných mužů, která měla premiéru vloni v lednu.
V tehdejším představení hráli pouze muži, podobně je tomu v i chystané hře.
„Zase je dobře, že baby tady nejsou, protože se kluci můžou soustředit. Koneckonců inscenace je taky o lásce, byť mezi muži. To není nic šíleného, je to věc daná tím prostorem a spolužitím,“ vysvětluje režisér.
Na generální zkoušce připravovaného představení Jméno růže natáčela reportérka Naďa Kubínková.
Představení je podle něj ale také o Bohu a o hledání víry a řádu.
Diváky zavede ve 14. století do mužského kláštera, ve kterém dochází k několika záhadným úmrtím mnichů.
„Eco je takový nevyzpytatelný, mnohdy si z nás dělá legraci a uvádí nás v omyl. Neustále nás škádlí a mystifikuje, ale je to velmi vážný příběh plný napětí,“ dodává režisér.
Slavná kniha se stala námětem k neméně slavnému filmu se Seanem Connerym v hlavní roli Viléma z Baskervillu.
V Pardubicích ho ztvární herec Jiří Kalužný. Film ale úmyslně neviděl.
„To je ta největší blbost, co by člověk mohl udělat. Protože já nejsem Sean Connery a právě proto jsem se na to nedíval,“ vysvětluje.
V hlavních rolích se objeví většinou herci kolem padesátky, režisérovi vrstevníci.
„Ne proto, že bych je měl tak rád, ale protože jsou přibližně stejně staří a musí řešit nejenom tu přítomnou krizi, hledání určitého řádu a ztráty víry. Ale i třeba kvůli minulosti, kterou si prošli. Myslím si, že třeba Vilém s Baskervillu nese i určitou tíhu minulosti a minulých rozhodnutí,“ dodává Kracik.
