Park pod Vlašským dvorem v centru Kutné Hory by se mohl dočkat obnovy na podzim
Kutnohorská radnice hledá odpověď na otázku, jakou podobu zvolit pro park pod Vlašským dvorem v centru města. O obnově zeleného prostranství pod někdejší královskou mincovnou se mluví už několik let. Plány ale zatím vždy ztroskotaly na penězích.
Město před časem uvolnilo 160 tisíc korun na odstranění rostlinných pokryvů z teras, které park obklopují.
Radnice tak chce mít jasnou představu o tom, v jakém stavu se nachází zdivo a jak velký zásah bude ve finále zapotřebí.
Odbor investic by ještě v květnu měl radním předložit plán rekonstrukce. V ideálním případě by tak park mohl začít měnit svou podobu už letos na podzim.
Jen to nejnutnější
O tom, že zelené prostranství v centru Kutné Hory získá vlídnější tvář, se mluví už několik let. Zatím se ale obyvatelé i návštěvníci města žádných změn nedočkali. Důvodem jsou peníze.
Na kutnohorské radnici mají k dispozici asi čtyři roky starou architektonickou studii, která počítala s velkorysými změnami parku. Jednalo se například o vodní prvky, výměnu laviček či obnovu zeleně. Vše odborníci spočítali na více než 50 milionů korun.
Současné vedení města se ale s těmito velkorysými plány rozloučilo. Obnova by tak měla mít mnohem střízlivější charakter. Radnice vypočítala, že na rekonstrukci parku uvolní částku v rozpětí 8 až 10 milionů korun.
Ze zeleného prostranství by mělo zmizet třeba zchátralé betonové brouzdaliště. Otazník ale dál visí například nad krytou letní scénou, která kdysi v parku bývala velmi věhlasná.
Co bude s letní scénou?
Asi před pěti lety se v Kutné Hoře rozjela vášnivá diskuze o tom, co bude s parkem pod Vlašským dvorem dál. Hodně se mluvilo právě o letní scéně. Už několik let je bez střechy, která byla v havarijním stavu a musela být stržena.
Obyvatelé z okolí si také stěžovali na časté večerní a noční produkce koncertů nebo festivalů. Proto se budoucnost letní scény hodně skloňovala. Vědět o sobě dávali také památkáři.
Chtěli, aby se podoba parku co nejvíc přiblížila vzhledu z 30. let minulého století, aby se zachovaly trasy původních pěšin a nevysazovaly se stromy a keře, které by bránily výhledu na nedaleký chrám svaté Barbory.
