Partií pro Magora si v Heřmanově Městci připomněli dva roky od úmrtí I. M. Jirouse

Akce Partie pro Magora, která se včera uskutečnila v Heřmanově Městci, připomněla jednu z nejvýraznějších postav českého undergroundu Ivana Martina Jirouse. Takřečený Magor byl publicistou, výtvarným kritikem a především básníkem. Jednou z nejznámějších sbírek jsou Magorovy labutí písně, za které dostal literární cenu Jaroslava Seiferta.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Martin Jirous | Foto: ČTK

Jirous zemřel před dvěma lety a včera se na něj bude vzpomínalo v Heřmanově Městci. Právě ten byl jeho druhým domovem.

„Magor tady byl naposled před dvěma lety. Sehráli jsme spolu pár posledních partií kulečníku. Ale rád bych připomněl jeho první návštěvu, když sem jel stopem a vyložili ho v Kolíně. Z Kolína on šel pěšky. Šel takovou zajímavou haškovskou trasu přes Kutnou Horu, Čáslav a Přelouč,“ vypráví Jirousův dlouholetý přítel Libor Krejcar.

Přehrát

00:00 / 00:00

Atmosféru akce Partie pro Magora zachytila reportérka Naďa Kubínková

„Došel za tři dny, přišel do obýváku, byl celý od bahna. Já mu říkám, žádné moje kalhoty ti nebudou. Tak si našel Mariinu sukni, boty už neobul, protože mu otekly nohy a šli jsme do Edenu. Vedoucí Láďa stál před hospodou. Magor se šoural za mnou a Láďa povídá: ‚Ty vole, co to zase táhneš za magora. A já mu povídám, tentokrát ses, Láďo, trefil.‘“

Právě u Krejcara měl Magor svůj druhý domov. Do Heřmanova Městce jezdil pravidelně. A právě proto se tu také sešli jeho přátelé a obdivovatelé jeho poezie, aby na něj zavzpomínali a při té příležitosti odhalili právě v restauraci Eden pamětní desku.

„Připomněl bych ještě hlášku číšníků, kteří mi říkali: Vždycky jsme se strašně těšili, až přijede, a stejnou měrou jsme se těšili, až zase odjede,“ vzpomíná Krejcar.

Jirous potřeboval k tvorbě ruch hospody

Plátno bylo strženo a objevuje se deska s nápisem: V tomto restaurantu v letech 2000 až 2011 hrál nesčetně kulečníkových partií duchovní otec českého undergroundu, historik umění, básník, laureát exilové ceny Toma Stopparda a Jaroslava Seiferta Ivan Martin Jirous, řečený Magor.

V Edenu se pak hrálo, zpívalo a také se četly Magorovy básně. Několik jich přečetl Martin Machovec.

„U něho ta hospoda neznamenala, že se tam šel opít. On tam tak trochu úřadoval. Seděl tam a třeba si dal jedno pivo a nikterak se neopíjel. Přijímal tam přátele. Potřeboval mít kolem sebe šum a frmol, doma se mu špatně psalo. Ten hospodský nádražácký randál mu vyhovoval,“ říká.

Partie pro Magora pokračovala v heřmanoměsteckém kině, kde byly k vidění fotografie Alžběty Kopecké. Celou akci pak uzavřel koncert kapely Underground in the Prague.

Naďa Kubínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme