Patologie ve Fakultní nemocnici v Plzni prošla rekonstrukcí, po dlouhých 25 letech

Fakultní nemocnice v Plzni zrekonstruovala Šiklův patologicko-anatomický ústav, který sídlí v jejím borském areálu. Díky opravám za 16 milionů korun se ze zcela nevyhovujících prostor stalo důstojné a moderní prostředí s novým vybavením a zázemím pro lékaře.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Patologie ve Fakultní nemocnici v Plzni | Foto: Petra Kosová

Patologie na rekonstrukci čekala dlouhých 25 let, stále se totiž uvažovalo o tom, jestli by nebylo lepší ji přesunout do lochotínského areálu. Zástupce přednosty Petr Mukenšnabl Českému rozhlasu řekl, že lékaři a laboranti pracovali ve velice špatných a hlavně hygienicky nevyhovujících podmínkách.

„Dneska musí být hlavně hygienické filtry, aby se lidi převlékali, nepitvalo se ve stejném oblečení, ve kterém potom sedíte v pracovnách a podobně. Dřív to tady nebylo ze stavebního hlediska vůbec možné. Bylo to díky tomu, že je to velké pracoviště fakultní nemocnice, která bez patologie nemůže být. Ale kdyby to člověk chtěl otevírat jako novou patologii, tak by to nikdo nikdy nepovolil,“ přiblížil.

Přehrát

00:00 / 00:00

Fakultní nemocnice v Plzni zrekonstruovala Šiklův patologicko - anatomický ústav. Natáčela tam redaktorka Jana Kosová

A prokoukla i samotná pitevna, kde byl ještě nedávno podepřený strop trámy a kde teď lékaři mohou pracovat u šesti zcela nových nerezových stolů.

„Prostory jsou v podstatě stejné, ale samozřejmě to vybavení je úplně jiné, co se týče nových pitevních stolů , zmizely nám podpěry, které dělaly hlavně potíže manipulace sanitářům. Když se převáží zemřelá těla na vozících a nandávají se na stoly, bylo tam málo prostoru. Nebylo tam žádné odsávání, větralo se jen otevřenými okny, což znamená, že v létě tam nalétaly mouchy a podobně, nerad bych o tom podrobně hovořil,“ uvedl primář.

Ulevilo se i vyučujícím z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Vodí sem totiž studenty medicíny. Ti zahraniční byli často stavem patologie doslova šokováni.

„Když jsme pitevnu měli v tak strašném stavu před rekonstrukcí, tak už jsem ani skoro nedoporučovala svým kolegům, kteří praktika vedou, aby sem mediky vodili. Takže teď z tohoto pohledu jsem naprosto šťastná,“ potvrzuje profesorka Alena Skálová.

Když se řekne patologie, většina lidí si představí pitvu zemřelého člověka. Ale zaměření tohoto oboru je daleko širší.

„Provádí se tady jedna nekropsie, to znamená pitvy zemřelých, ale převažující činností je biopsie, čili vyšetřování tkání od živých pacientů. Což se v populaci ví strašně málo. V podstatě žádná větší operace se neprovádí bez toho, aby to bylo nějakým způsobem biopticky ověřené patologem,“ dodal primář Petr Mukenšnabl.

Ročně provede plzeňská patologie až 600 pitev a přes 20 tisíc biopsií. Ve svém oboru má velmi dobré renomé, a to nejen u nás, ale - jak zdůraznil - v celém světě.

„Děláme ve spoustě sfér, co se týče patologie měkké tkáně, patologie plic a podobně a chodí k nám spousty konzultačních případů, jednak z menších pracovišť, kde jsou monoprimariáty, kde je jeden patolog, který samozřejmě nemůže umět všechno. Ale i z celé republiky a Evropy a celého světa.“

Ročně sem ke konzultacím dorazí na tři tisíce vzorků tkání, a to i z Japonska nebo Mexika. A jak primář Petr Mukenšnabl dodává, myslí se tu i na pozůstalé. V rámci rekonstrukce vznikla v Šiklově ústavu také místnost, kde se mohou se zemřelým rozloučit.

„Je to malinká výstavní místnost, kde je stojan a rakev se zemřelým a takové intimní osvětlení. Mají tam možnost se s ním v klidu rozloučit.“

Šiklův patologicko-anatomický ústav patří ke špičce v oboru i co se týče publikování článků v odborných časopisech. Ročně vydá kolem 70 vědeckých prací, to je až 90 procent všech patologických prací v České republice.

Jana Kosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme