Petrova bouda v Krkonoších byla podle hasičů zapálena úmyslně
Krkonoše přišly o významnou historickou památku, Petrovou boudu. Požár zničil všechny tři budovy objektu. Unikátní stavba, která je zapsaná na seznamu kulturních památek, byla v posledních letech uzavřená a chátrala. Na místo se dostavili vyšetřovatelé, aby potvrdili, či vyvrátili spekulace o tom, že byla bouda zapálena úmyslně. Vyšetřování bude ale odloženo, teplota na požářišti je totiž stále příliš vysoká. Vyšetřovatelé jsou přesto přesvědčeni, že byl požár založen úmyslně.
Trosky boudy byly zakryty zbytky plechové střechy, hasiči si tak museli na pomoc povolat jeřáb, který plech odklidil. S jeho pomocí byla stržena i část zbývající zdi.
O požáru Petrovy boudy mluvil na Rádiu Česko redaktor Martin Pařízek a o její hodnotě mluvila i Radomíra Sedláková z katedry architektury Stavební fakulty ČVÚT
Hasiči nyní žhavou vrstvu popela prolévají vodou, pro ni ale musí jezdit s cisternami až do vzdálenosti pěti kilometrů.
„Teprve poté, co bude požářiště vychladlé, můžeme přistoupit k ohledání místa požáru. Bude to ale trvat několik hodin a myslím si, že se k tomu dnes nedostaneme,“ informoval na Radiožurnálu vyšetřovatel Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje Libor Halouzka.
O úmyslném založení požáru se nedá podle Halouzka pochybovat: „Úmysl je jasný a nám to potvrdí speciálně vycvičený pes, který se používá k vyhledávání hořlavých kapalin, které urychlují proces hoření.“
„Požár se šířil velice rychle a kompletně byly zničeny všechny tři objekty. Myslíme si proto, že akceleranty, tedy hořlavé látky, byly použity. Vycházíme ze svých zkušeností.“
Promočená Petrova bouda mohla podle vyšetřovatelů stěží shořet kvůli nedbalosti. Nemožná je prý i technická závada.
Zůstala pouze trafostanice
Včerejší počasí způsobilo, že požár nebylo kvůli mlze vidět a k hasičům se informace, že Petrova bouda hoří, dostala až kolem deváté hodiny ráno.
První na místo dorazila jednotka ze Špindlerova Mlýna, vzápětí pak hasiči z Vrchlabí a Trutnova. Sedm cisteren a pět jednotek se požár pokoušelo uhasit, bohužel se to nepovedlo. Problémy měli i s přívodem vody, jejíž zdroj je několik kilometrů daleko.
O průběhu vyšetřování mluvil na Radiožurnálu vyšetřovatel Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje Libor Halouzka
Hasičům se nakonec podařilo zachránit alespoň trafostanici, která slouží k rozvodu elektřiny i do několika dalších objektů. Obě dřevěné stavby shořely úplně, ze třetí zůstaly jen obvodové zdi.
Hasiči a policisté mají nyní jediný úkol, zjistit, kdo stojí za požárem památky, která patřila k historii Krkonoš a byla jednou z nejcennějších bud na hřebenech nejvyšších českých hor. Hasiči ještě večer a v noci zůstávali na hřebenech a nechávali boudu dohořet.
Vyšetřovatelé se na místo dostaví se speciálně vycvičeným psem, který umí vyhledávat hořlavé látky, až teplota požářiště klesne.
Mezery v zákonech
„Petrova bouda byla významná z řady důvodů. Jednak jako součást celého systému horských bud, kterým byly protkány celé Krkonoše. Ukazovaly, jak se v Krkonoších žilo a hospodařilo. Významná byla svojí architekturou z konce 19. a začátku 20. století. A také unikátním interiérem, který byl bohatě zdoben vyřezáváním a malbami na skle. Ztráta je definitivní, veliká a nenahraditelná. Z Krkonoš zmizel definitivně kus historie,“ říká Radomíra Sedláková z katedry architektury Stavební fakulty ČVÚT.
Podle vyjádření zástupce majitele boudy, společnosti Snowy Chalet, měla firma již připraven projekt na opravu Petrovy boudy. Ten teď musí přehodnotit. Jejich záměrem je, aby se postavila bouda nová. Původní objekt nebyl údajně ani pojištěn.
„Přijde mi to velmi podivné. Každý z nás, když si něco koupí a považuje to za hodnotné, tak si to okamžitě pojistí. To, že si někdo koupí památkově chráněný objekt, má s ním údajně konstruktivní plány a přitom ho nepojistí, je takové prapodivné,“ uvádí Sedláková a pokračuje:
„Ukazuje to, že se u nás s památkami dá zacházet velmi volným způsobem. V památkové péči jsou mezery, které dovolují nechat památky zchátrat až ke snadnému konci. To se mi zdá špatné.“
Podle místních vyhledávali objekt bezdomovci, kteří v boudě přespávali.
„Nechápu také majitele, který si koupí objekt a nechá ho bez dozoru chátrat. V Petrově boudě hořelo minulý týden a teď znovu. Je zřejmé, že tam nešlo o náhodu. Vzbuzuje to ve mně podezření, že celá památka byla odsouzena k neúspěchu. Nechci nikomu sahat do svědomí, ale myslím si, že jak majitel tak příslušné orgány památkové péče neplnili své povinnosti. A připadá mi divné, že v našich zákonech jsou mezery, které takové zacházení s památkově chráněnými objekty dovolují,“ dodává Radomíra Sedláková.
První boudu na místě dnešní Petrovky postavil v roce 1811 Johann Pittermann. Pozdější majitel Vinzenz Zinecker ji přestavěl na hotel s plochou zatravněnou střechou, proskleným balkonem a verandou.
Petrova bouda
