Plesovou sezonu si užívají i návštěvníci tanečních kurzů pro dospělé
Plesová sezona v Praze vrcholí. V podstatě každý víkend v podvečer můžete na ulicích nebo v tramvaji potkat ženy v lodičkách a muže v saku. Reginu zajímalo, jak jsou na tom obyvatelé metropole s tancem.
Prosedí celou tancovačku u stolu s chlebíčky nebo naopak prošlapou troje střevíce? A mají vůbec zájem učit se tancovat?
Na třicet párů klade nohy na taneční parket jako jeden muž. Svědomitě a se soustředěným výrazem v obličeji plní pokyny tanečního mistra. Po dokončení figury se na tváři objevují úsměvy. Návštěvníky kurzu pro dospělé tancování evidentně baví.
Proto do útrob paláce Charitas na Karlově náměstí dochází pravidelně každý týden. Mezi nimi i manželé Brablcovi.
„To jsme se rozhodli, že já jsem se rozhodla, protože jsem nechodila do tanečních. A měla jsem takovou potřebu to dohonit. Manžel, chudák, se nebránil ani moc, a tak jsme se přihlásili do těch základních a chytlo nás to. Prostě jsme zjistili, že nejsme úplně nešikovní, že jsme stejní jako všichni ostatní. No a bylo to zábavný. I taneční škola je fajn."
„Hlavní důvod je ten, že manželka chtěla vždycky na vesnickém plese ukázat, že jsme lepší než ti vesničani."
Taneční kurz berou manželé nejen jako příležitost naučit se správně waltz nebo jive, ale také jako společenskou událost.
„Mně to přijde tak jako fajn, že už se lidi poznávají, takže je to milé sem zajít jednou za týden," říká tanečnice.
O hodiny tance je podle hlavního lektora Jakuba Vavrušky mezi čtyřicátníky zájem. Buď mají právě potomka v tanečních, nebo se chtějí blýsknout na nějakém firemním plese.
„Jak se tak jako říká, co Čech to muzikant, tak ono to možná trochu platí i v tanci, že v Čechách ta tradice tance je obrovská. Díky právě té tradici tanečních pro středoškoláky, kterými prostě prošlo 80 % populace, tak bych řekl, že takové ty elementární základy a kořeny v sobě má každý a že se lidé tolik nebojí. Nebo hlavně dámy se nebojí a pánové už to prostě nějak zvládnou," říká Varuška.
Páry jsou si přece jen jistější v klasických tancích. Podle pana Vavrušky to ale umí roztočit i při latinskoamerických:
„Ač jim jdou možná o něco pomaleji, tak je baví, protože to je něco nového, něco, co se před těmi lety neučili," míní mistr.
