Plzeň koupila speciální loď na boj s přemnoženým morem kanadským

Velký Bolevecký rybník v Plzni čeká i letos boj s přemnoženým morem kanadským. Rostlina, která pochází ze severní Ameriky, začala v rybníce nekontrolovatelně bujet už předloni a není jednoduché se jí zbavit. Město si muselo koupit takzvaný vodní harvester, který dokáže neukázněnou biomasu sekat pod hladinou.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Loď na likvidaci vodních rostlin

Loď na likvidaci vodních rostlin | Foto: Magistrát města Plzně

Velký Bolevecký rybník je nejvyhledávanější rekreační vodní plocha v Plzni. V létě k němu míří tisíce Plzeňanů. Hydrobiolog Jindřich Duras vymyslel speciální projekt na zlepšení čistoty vody v rybníku. Trvá už sedm let a voda je díky němu průhledná i v létě až do tří až čtyř metrů. Teď mu ale hatí práci mor kanadský.

„Vodní mor nám na jedné straně sice práci hatí, protože brání volnému plavání po celém rybníce, na druhé straně nám zase udržuje výbornou kvalitu vody. Otázka nezní, jak se zbavit vodního moru, ale spíš jak ho udržet v mezích, aby udržoval dobrou kvalitu vody a zároveň nebránil jachtařům ani plavcům,“ říká Duras.

Přehrát

00:00 / 00:00

O boji s přemnoženým morem kanadským informovala Jana Kosová

Loni tedy začala Správa veřejného statku města rostlinu vyžínat podvodními kosami. To je ale na skoro padesátihektarovém rybníku nadlidský úkol. Proto koupila za pět milionů korun takzvaný vodní harvester.

Je to víceúčelová loď, která dokáže rostliny posekat až v hloubce 1,8 metru, pak je posbírat a vyložit. A to je podle Richarda Havelky ze Správy statku to nejdůležitější.

„V současnosti jsme byli schopni rostlinu posekat, ale doprava ven byla velmi náročná. Všechno se muselo dělat ručně.“

Celý rybník dokáže harvestr posekat za 10 až 20 dnů. Během léta to bude potřeba zopakovat asi třikrát, možná ale i víckrát, záleží na tom, jak rychle vodní mor poroste. Pak ještě poslouží jako lesní hnojivo.

„Je to z hlediska živin zajímavá biomasa, kterou bychom chtěli dál využívat pro potřeby našeho lesního hospodářství, případně zkusíme i nějakou formu kompostování,“ říká Richard Havelka.

Díky biomanipulaci je ve Velkém Boleveckém rybníku až tisíckrát méně sinic. Rybník je údajně první nádrží v České republice, kde se podařilo problémy s jejich výskytem takto vyřešit.

Jana Kosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme