Plzeň zpřístupnila architektonické skvosty Adolfa Loose

V Plzni se zájemci mohli vůbec poprvé podívat na některé interiéry navržené světoznámým architektem Adolfem Loosem. Nedávno se otevřely unikátní útroby neobydlené a za normálních podmínek nepřístupné prostory, které ve většině případů potřebují rozsáhlou rekonstrukci. Akce připomíná výročí sto čtyřiceti let od Loosova narození.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Adolf Loos - dílo v českých zemích / Muzeum hlavního města Prahy

Adolf Loos - dílo v českých zemích / Muzeum hlavního města Prahy | Foto: Press kit, Martin Polák

Veřejnost v Plzni mohla vidět čtyři ze šesti dochovaných interiérů Adolfa Loose. Prohlídky vedli odborníci z řad architektů, kteří Loosovo dílo v metropoli západních Čech považují za skutečně cennou záležitost.

„Nebýt Adolfa Loose, tak by funkcionalističtí architekti neměli žádný teoretický základ, na který by mohli navázat. Těžko by pak vznikly významné funkcionalistické stavby,“ říká jeden z průvodců architekt Karel Zoch.

Přehrát

00:00 / 00:00

Architektonické skvosty Adolfa Loose. Reportáž redaktorky Českého rozhlasu Zuzany Filípkové.

Adolf Loos se narodil v roce 1870 v Brně. Je považovaný za klasika moderní architektury. Světově proslulým se stal už za svého života. Z řad architektů své doby vybočoval hlavně tím, že se zabýval především interiéry.

Za všechno mluví i jeho nejznámější výrok „Ornament je zločin", což se s obdobím secese, která zdobila fasády domů nejrůznějšími ornamenty, příliš neslučovalo.

„Adolf Los tvrdil, že architektura musí vycházet od interiéru směrem exteriéru. Architekt by se měl zabývat skutečnými potřebami lidí a brát v úvahu jejich nároky na bydlení a zavrhl jakékoli formy dekorativismu,“ dodává Karel Zoch.

Kámen - oblíbený materiál Adolfa Loose

Adolf Loos se narodil v rodině, která vlastnila kamenolom a kamenictví. Kámen dobře znal a dokázal ho skvěle používat v praxi. Dalším důležitým materiálem bylo dřevo a to především vzácné kusy v podobě citrusovníku, mahagonu nebo kořenového dřeva.

Zajímavým prvkem interiérů je krb obložený drahým mramorem, nad kterým visí velké zrcadlo. Druhé zrcadlo umístil ve stejné výšce na protější stěně.

„Pokud proti sobě umístíme dvě prosklené stěny, tak se nám prostor donekonečna násobí a vytváří to zajímavé efekty. Je to prvek, která byl v té době naprosto mimořádný. Má velký význam i pro soudobou architekturu a navrhování,“ doplňuje Karel Zoch.

Práce Adolfa Loose v podobě staveb a interiérů můžete vidět hlavně ve Vídni. Několik je například v Paříži a jedna slavná je i v Praze - a to luxusní Müllerova vila na Ořechovce.

Plzeň je ale druhým místem na světě, kde tento architekt intenzivně pracoval. Zájem lidí vidět veřejnosti skryté prostory byl veliký, i když o těchto plzeňských pokladech skutečně málokdo do té doby věděl.

Zuzana Filípková, David Hartmann Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme