Plzeňský kraj má pod povrchem stále poměrně velké zásoby nerostného bohatství

Přestože poslední vozík s uhlím vyjel nad povrch Plzeňského kraje v roce 1995, hornictví v regionu zřejmě ještě není definitivně odzvoněno. To, že má kraj bohatou těžařskou historii, ví asi většina jeho obyvatel. Málokdo z nich ale tuší, že má pod nohama stále ještě 30 milionů tun černého uhlí a že v Kašperských Horách odpočívá pod zemí bohaté ložisko zlata. Obojí se zřejmě ještě v budoucnosti dostane ke slovu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kašperské Hory. Uzavřený vchod do dolu | Foto: Lukáš Milota

Kdyby se v Kašperských Horách začalo těžit zlato, stalo by se tohle šumavské městečko velmi bohatým. Připadla by mu celá polovina plateb, které by těžař za vydobytý nerost odvedl. Podle předsedy Obvodního báňského úřadu pro Plzeňský a Jihočeský kraj Bivoje Merce ale zatím zlato odpočívá v pokoji.

„V současnosti je v Kašperských Horách průzkum zablokovaný a záleží na tom, jestli ministerstvo životního prostředí uvolní prostor k dalšímu provádění průzkumné činnosti, geologického průzkumu,“ říká.

Přehrát

00:00 / 00:00

O zásoby nerostného bohatství Plzeňského kraje se zajímala Jana Kosová

A co se zmíněnými 30 miliony tun černého uhlí? Zatím dál zůstanou pod zemí. Jejich dobývání klasickým způsobem nepřipadá v úvahu. Ale možná se v budoucnu objeví technologie, jak energii z uhlí využít, aniž by pod zemí fárali horníci.

„V současnosti bychom uměli tyto zásobit těžit pouze hlubinným způsobem, protože jsou v oblastech zastavěných a jsou poměrně dost rozptýlené. Ekonomika takové těžby by byla velmi ztrátová,“ upozorňuje předseda obvodního báňského úřadu.

Železné srdce Čech

V Plzeňském kraji se těžilo už za Marie Terezie. A nešlo jen o uhlí. Dobývaly se i železné rudy, dokonce se oblast mezi Prahou a Domažlicemi nazývala železným srdcem Čech. Báňské historii na Rokycansku se dlouhodobě věnuje Martin Lang z Podbrdského muzea ve Strašicích.

„Co se týče železorudných šachet, tak kdekoliv se projdete po Brdech a v Podbrdsku, snad v každé vesnici byla alespoň jedna šachtička nebo štola na železnou rudu. Nehledě na to, že v každé čtvrté páté vesnici jste mohli v sedmnáctém osmnáctém století potkat malou železnou pec,“ připomíná Lang.

Dneska už si bohatou historii těžby při pohledu na krajinu Plzeňska uvědomí málokdo. Ale pod povrchem je takzvaná Velká plzeňská pánev děravá jak ementál. Je tu zhruba 860 důlních jam uhelných dolů a neznámý počet železnorudných šachet.

Ty nezasypané čas od času způsobí takzvaný pokles nebo proval, země se zkrátka propadne, ale naštěstí nejde o vážné případy. Podle Bivoje Merce z Báňského úřadu nemusí mít lidé strach.

Kašperské Hory lákají opět zlatokopy | Foto: Lukáš Milota

„Brát to jako nějaké přímé ohrožení lidí je zbytečné. Propady se stávají, většina těch lomů a těch propadů je mimo zastavěná území obcí. Nacházejí se na okrajích nebo u nějakých komunikací."

"Nicméně v minulosti celé území Plzeňska bylo postiženo hlubinným dobýváním, bohužel i mělkým hlubinným dobýváním, takže v závislosti na změnách klimatických podmínek, změnách hladiny důlních vod, může dojít k propadu těchto území,“ konstatuje šéf obvodního báňského úřadu.

Pokud vás historie hornictví na Plzeňsku zajímá, neměla by vám uniknout kniha Jana Drnka Krajina nad pokladem, která podrobně mapuje někdejší uhelné doly, stovky důlních jam a jejich dnešní pozůstatky.

Jana Kosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme