Po dvou měsících prázdnin se do škol vrátili kromě dětí také asistenti
Po letních prázdninách dnes začal nový školní rok nejen dětem a učitelům, ale také asistentům a asistentkám. O nich se mluví málo, jsou přitom velmi důležitou součástí školního systému. Podle odborníků jsou asistentky nezbytné, bylo by jich potřeba mnohem víc a do budoucna se bez nich neobejde čím dál víc dětí.
Do základní školy Lidická v Hrádku nad Nisou na Liberecku se dnes nahrnuly davy rozjívených dětí. Skončily jim letní prázdniny. Nový diář pro školní rok 2013/2014 dnes otevřela také asistentka Monika Filipová. O práci asistenta se málo mluví, je přitom hodně důležitá a pro mnohé děti nezbytná.
„Když mám na starosti děti se specifickými poruchami učení, to znamená dyslektiky, dysgrafiky a tak dále, tak si v podstatě dítě beru z klasického vyučování a společně děláme různá cvičení, učíme se spíše formou her. Dětem to potom velmi pomáhá i v normálních hodinách, které mají s paní učitelkou,“ říká Filipová.
Stejně jako Monika pracuje jako asistentka také Jana Hamalčíková, a to na základní škole v Ostašově. Jejím úkolem je pomoct dětem zvládnout učivo. „Nebo přizpůsobit výuku – individuální nebo v hodině, aby to bylo schopné pojmout. A vlastně vracet ho zpátky, protože děti jsou většinou nesoustředěné,“ upřesňuje Hamalčíková.
Děti s hendikepem nepatří nutně do ústavů nebo speciálních škol, ale asistent je pro ně v podstatě nutností. „To jsou děti, který právě mohou chodit do normální základní školy, ale bez asistenta by to měly velmi, velmi těžké. Nebo by pak vlastně musely odejít,“ doplňuje Jana Hamalčíková.
Asistentů je stále málo
Když je dobrý asistent, může chodit do běžné třídy třeba i autistické dítě. Má velmi specifické jednání a problémy, při kterých je právě asistence nezbytná.
„Hlavní je porucha komunikace, porucha sociální interakce a je tam samozřejmě problém i s řečí. Někde je opožděný vývoj řeči, někdy je vývoj řeči normální, ale vždycky je tam porucha v sociálních vztazích, to je nejdůležitější. Je tam samotářství, nezapojení se do kolektivu,“ dodává dětská psycholožka Jitka Havlová.
Problém je, že asistentů je velmi málo, zatímco dětí s poruchami pozornosti přibývá. Je to hlavně výchovou, shodují se psychologové. Obě asistentky, Jana i Monika mají na nedostatek kvalifikovaných pracovníků jasný názor.
„Asistentů není dostatek, Liberecký kraj je na tom asi nejhůř, takže by bylo asistentů určitě potřeba víc,“ shrnuje Hamalčíková. „Když si člověk vezme, že paní učitelka má ve třídě třeba 30 dětí, kterým se má věnovat naráz, a potom do toho, aby se ještě věnovala nějakému dítěti, to je opravdu neúnosné. Já vždycky říkám, ať si to jde někdo z ministerstva zkusit a potom může vytvářet nějaké plány,“ dodává Filipová.
