Po povodních se ozývá volání po vyvlastnění těch, kteří odmítají na svých pozemcích stavět hráze
Povodně otevřely kontroverzní téma vyvlastnění pozemků, otevřeně to připouští už i ministr zemědělství Petr Bendl. Mnohé obce zaplavené vodou totiž upozorňují, že stavbu protipovodňových hrází brzdí vlastníci, kteří na své parcele ochranné valy odmítají.
„Stromy, které mají 200 let, kolmo plavaly ve vodě jako párátka,“ vzpomíná pan Tomáš z Bohumína na ničivé povodně.
Část města už protipovodňové hráze chrání, jenže někde chybí a navíc stavba hrází trvá velmi dlouho právě kvůli potížím s výkupy pozemků.
Jak se lidé dívají na vyvlastňování kvůli stavbě protipovodňových hrází, zjišťovala redaktorka Českého rozhlasu Andrea Čánová.
„Myslím, že by se jim to mělo vyvlastnit,“ říká majitelka domu, který je zatopený prakticky při každé povodni. „My jsme poslední barák, který je u Odry, hráze jsou opravdu velice nutné,“ dodává.
Majitelé pozemků mají naopak připomínky například kvůli velikosti ochranných valů, které by u nich měly stát, což se těm, kteří na povodně doplácejí, zdá jako malichernost.
Vyvlastnění ale není jednoduchou otázkou a někteří lidé nevědí, co si o tom mají myslet. S oběťmi záplav sice soucítí, přesto by s vyvlastňováním byli opatrní.
Hladiny řek dál klesají. Nejvyšší povodňový stupeň už neplatí ani v Českém Krumlově
Číst článek
„Kdysi lidi těžce půdu kupovali, těžce to spláceli. Nerada bych byla na místě úředníků a rozhodovala to,“ říká důchodkyně Jiřina.
Ministr zemědělství chce, aby se ochranné valy staly stejně prospěšnými stavbami, jako jsou třeba silnice.
