Pojízdná kavárna Potmě zakončí své putování po republice v Písku

Nevidomí číšníci dnes obslouží v pojízdné kavárně Potmě poslední návštěvníky. Konečnou stanicí upraveného autobusu je jihočeské město Písek. Kavárna, kterou vypravil do světa Nadační fond Českého rozhlasu Světluška, vzbudila na cestě po českých městech velký zájem. V uplynulých třech měsících si černočernou kávu objednaly tisíce lidí.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kavárnou je dlouhý kloubový autobus

Kavárnou je dlouhý kloubový autobus | Foto: Pavel Pavlas

Před vchodem dostane návštěvník čtyři žetony a všechno, co svítí, musí vypnout, schovat nebo odevzdat. Pravidla pro vstup do prvního zatemněného autobusu, ve kterém připravují kávu nevidomí, jsou nekompromisní.

„Kdyby se komukoliv z vás udělalo nějak špatně nebo se tady necítil dobře, řekněte. Okamžitě vás vyvedeme z kavárny, není to žádná ostuda,“ upozornil návštěvníky průvodce Lukáš.

Přehrát

00:00 / 00:00

Redaktorka Jitka Cibulová-Vokatá navštívila pojízdnou kavárnu Potmě

Lidé jsou většinou v neprostupné tmě bezradní, nevidomí číšníci jim ale ochotně pomáhají a usazují je na místa. Každý z návštěvníků vnímá novou zkušenost trochu jinak.

„Je to skvělý zážitek. Je to vlastně obrácené. Člověk se musí absolutně spolehnout na nevidomé a vidět, v jaké situaci jsou víceméně oni. Člověk jim ani pomáhat nemusí, oni to víceméně zvládnou všechno sami,“ popsala jedna z návštěvnic.

„Já jsem silně krátkozraký, když si vytáhnu čočky, tak vidím hrozně blbě. Já jsem si vždycky říkal – panebože, kdybych měl ztratit zrak, já bych to psychicky neunesl. Já je obdivuji v tomhle směru, že se s tím dovedou takhle krásně poprat,“ dodává další z hostů.

Vedoucí kavárny Potmě Veronika Musilová hodnotí tříměsíční putování pozitivně a myslí si, že i návštěvníci si odnesli opravdu velký zážitek. Posádka neobvyklého autobusu se podle ní na jaře příštího roku s chutí vydá znovu na cestu.

„Nechceme ukazovat, jak to mají těžké, ale chceme představit svět nevidomých, aby ti vidící byli schopni vžít se do té situace. Tak bychom chtěli, aby vidící člověk, když potká někde nevidomého, se k němu tak choval. S úctou a nějakým milým způsobem mu pomohl,“ vysvětlila.

Jitka Cibulová Vokatá, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme