Práce v Rakousku má nejen finanční, ale i sociální výhody, říká dělník

Přesně před rokem se pro Čechy bez omezení otevřel pracovní trh v Německu a Rakousku. Uvítali to především lidé žijící v blízkosti hranic. Mnohým to zásadně změnilo život. Šanci využil i Jan Hazuka z Českých Budějovic, který pracuje v Rakousku.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

sádlo, zabijačka

sádlo, zabijačka | Foto: Elena Horálková | Zdroj: Český rozhlas

„Eins, zwei, drei – to je všechno, co jsem uměl z němčiny, když jsem se hlásil do Rakouska na práci,“ říká o svém startu Jan Hazuka.

Neznalost německého jazyka nemusí vždy znamenat nepřekonatelnou překážku při hledání zaměstnání u našich rakouských a německých sousedů. Jan Hazuka z Českých Budějovic si minulý rok našel práci v Bad Leonfeldenu. Pomohla mu při tom náhoda.

„Doslechl jsem se od kamaráda, který už dělal blízko za hranicemi u firmy s masnou výrobou, že by byla možnost se tam dostat. Takže jsem neváhal, vzal jsem kamaráda, který uměl německy, a jel jsem tam dát žádost,“ říká Jan Hazuka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jakou zkušenost má s přeshraniční prací dělník Jan Hazuka, zjišťovala reportérka ČRo Jitka Cibulová-Vokatá

Hned druhý den se mu zaměstnavatel ozval s dotazem, zda může okamžitě nastoupit. Jan Hazuka souhlasil.

„Ze začátku byla práce úplně nejjednodušší. Není třeba moc komunikace. Jenom dělat, dělat a dělat,“ dodává Jan Hazuka.

Rakouský potravinářský závod Hochreiter zaměstnává celkem 250 lidí, z toho 220 Čechů a Slováků. V Bad Leonfeldenu, vzdáleném od hranic pouhých pět kilometrů, pracují Češi také v místních lázních a je možné je najít často i v hotelích či restauracích. Důvodem jsou lepší pracovní podmínky. Rozdíl pocítil i Jan Hazuka.

Přídavky na děti, stravování či důchod, to jsou sociální výhody

„Tady jsem dělal ze 12 tisíc měsíčně a tady dělám za 30 tisíc čistého měsíčně plus spoustu výhod a sociálního zabezpečení. Přídavky na děti jsou tam rozhodně lepší než tady - jsou od 150 do 200 eur na jedno dítě za měsíc. Tam se o vás starají, tady na vás kašlou,“ shrnuje Jan Hazuka.

Jan Hazuka má v práci zadarmo též snídaně či obědy. Výhodou je bezesporu také důchod, do kterého by si přál u svého zaměstnavatele vydržet.

„Určitě nedávají vůbec najevo, že jsou někde výš než my. Mají to i zakotvené ve smlouvě, že se k vám musejí chovat férově a nesmějí dávat najevo, že by vámi měli opovrhovat,“ popisuje vztahy na pracovišti Jan Hazuka.

Rok po otevření pracovních trhů: Češi se za prácí do Rakouska a Německa nehrnou

Číst článek

Tato práce ale má přece jenom některá úskalí. Je fyzicky i časově náročná.

„Začínám dělat ve čtyři, takže vstávám většinou ve dvě, abych měl hodinu na přípravu a hodinu na cestu. Zima, léto, sníh – jezdí se furt,“ říká s úsměvem Jan Hazuka.

I přestože práce v zahraničí není pro Jana Hazuku žádný med, neměnil by. Otevření pracovního trhu v Rakousku mu výrazně zlepšilo životní úroveň a jeho vyhlídky do budoucna.


Zvětšit mapu

Jitka Cibulová Vokatá, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme