Praha chce, aby Václavské náměstí vypadalo jinak. Zatím se ale přesně neví jak

Václavské náměstí, kulturní a obchodní centrum Prahy, ztratilo svůj někdejší šmrnc. Není už korzem, které by lákalo Pražany. Odborníci, politici i obyvatelé Prahy se shodují, že potřebuje oživit. Jasnou představu, jak to zařídit, ale nemají a jejich názory se rozcházejí. Potvrdila to diskuse v Paláci U Stýblů, která byla součástí letošního mezinárodního festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Václavské náměstí a budova Národního muzea v Praze | Foto: Khalil Baalbaki

Historie má o Václavském náměstí jasno. Ve středověku tady byl koňský trh, náměstí se tak také dlouho jmenovalo. Ve století dvacátém se tady odehrála řada významných událostí v dějinách země. A co bude s Václavským náměstím dál? Představy o budoucnosti prostranství o velikosti šesti fotbalových hřišť se různí:

„Já bych dala pryč auta a nechala bych vysázet víc zeleně. Tramvaje vůbec.“
„Spíš by to mělo být na procházky a možná by se sem mohlo přivést víc kultury,“ myslí si oslovení Pražané.

Přehrát

00:00 / 00:00

Diskusi o budoucnosti Václavského náměstí sledoval v Paláci U Stýblů reportér Jaroslav Skalický

Podle odborníků nemá budoucnost Václavského náměstí koncepci, a proto je potřeba o ní diskutovat. Zásadní problém je, jestli má být pěší zónou, nebo městským bulvárem s volným vjezdem automobilů.

„Dneska auta máme, v horní části je volný průjezd aut, ale v pořádku to není. Já si osobně myslím, že to, co chybí, je prostor, kde by se lidi mohli zdržovat. To znamená, dostatečně velká, bezpečná, přívětivá plocha, víc prostoru pro pěší, víc prostoru pro pobyt a pro možnost se zastavit,“ zaznělo například v diskusi v Paláci U Stýblů. Další diskutující měl názor opačný:

„Když někdo hovoří o tom, že chce mít klid, tak může jít do Stromovky, může jít na Letnou. Má-li naše velkoměsto žít, musí mít živoucí centrum. Do města patří doprava, nejenom dálková a podzemní, ale také místní. Já nebudu jezdit metrem z Náměstí Republiky na Jugmannovo náměstí; chci si sednout na tramvaj, dívat se.“

„Tady nejde o to, abychom v klidu korzovali, ale aby dole byla fontána, kolem ní jezdily tramvaje. V tom okamžiku sem lidi začnou rádi chodit. My jsme umrtvili náměstí a pořád mám pocit, že se ani kousek nehneme od toho momentu.“

Shoda se nehledá snadno, shrnul diskusi o budoucnosti Václavského náměstí architekt Adam Gebrian, který debatu řídil.

„V některých věcech je možná ta shoda opravdu nemožná a to znamená, že ve finále to rozhodnutí je politické. Že někdo musí říct: Tohle rozhodnutí dělám a prostě neuspokojuji tuhle tu část a uspokojuji tuto část. A myslím si, že je to takhle správně,“ domnívá se architekt Gebrian.

Václavské náměstí s tramvajemi na počátku 20. století | Foto: Wikimedia Commons

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme