„Trend byl rostoucí ještě v prosinci minulého roku, pak se situace v Praze změnila. Posledních osm let byla cyklistika podporovaná, dnes tuto podporu cítíme výrazně méně,“ popisuje Pavel Polák, cyklokoordinátor pražského magistrátu, přístup města k investicím do cyklistické dopravy. Vyměnili se totiž politici na magistrátu a ti současní už cyklistice tolik nefandí.

Polákova slova potvrzuje i celonárodní cyklokoordinátor Jaroslav Martínek. „Praha teď trochu stagnuje. Největší problém vidím v tom, že města nemají problém s vytvořením generelu cyklistické dopravy, ale pak mají problémy s jeho naplňováním,“ říká Martínek.

Jak se to projevuje v praxi? Letos ve městě nevzniknul ani jeden stojan na kola, v plánu je jich přitom stovka. Z cyklostezek se nyní staví nebo připravuje jen několik krátkých úseků, například na Výtoni, u Stromovky v Papírenské ulici nebo propojení Kačerova, Záběhlic a Vršovic.

Podle plánu rozvoje cyklistické dopravy, schváleného loni na podzim odcházející radou, se přitom Praha zavázala vybudovat do roku 2020 každoročně minimálně 30 kilometrů cyklotras a 10 kilometrů cyklostezek. Při současném tempu se jí to však určitě nepodaří.

Bezzubá cyklokomise

Svou roli v tom podle Pavla Poláka má i současná bezzubost komise rady pro cyklodopravu. Zatímco dříve mohli její členové alespoň vyjednávat o změnách na příslušných místech, dnes už nemohou ani to. Například návrh zónově omezit na některých místech v centru města rychlost aut na třicet kilometrů, jak je to běžné například v Německu, vyšuměl do ztracena.

„Toto je proklamace, ale kam to jde dál? Má rada nějaký materiál, který o tom hovoří? Nemá. Dala komise nějaký podnět radě? Nedala. Usnesli jsme se, že by to bylo dobré a dál se nic nestalo,“ říká Polák, sám jeden z členů komise.

Praha má přitom koncepci rozvoje cyklodopravy poměrně propracovanou. Oproti dřívějšku se nyní zaměřuje více na lidi, kteří by se chtěli po městě běžně na kole pohybovat, třeba jezdit do práce.

„Pro cyklisty je třeba dopravně upravit další osové průjezdy městskou aglomerací. Dopravní cyklista si nebude do práce zajíždět přes Stromovku, aby se projel po parku, ale pojede rovně. A tam kde pojede buď dopravní opatření budou a cyklista tam bude relativně v bezpečí, nebo nebudou a cyklisté tam budou jezdit stejně,“ vysvětluje Polák.

Zatímco dnes jezdí na kole v zimě jen půl procenta obyvatel, v létě je to až 3,6 procenta. Za posledních několik let tak narostl počet cyklistů v ulicích metropole skoro desetinásobně. „Myslím, že když Praha dosáhne do deseti patnácti let pěti nebo lépe sedmi procent letního přepravního objemu, tak budeme skoro na vrcholu možností,“ odhaduje Polák.

K vrcholu to je ale stále daleko a cestou město občas hodně zakopává. Stačí si vzpomenout na stavbu tříkilometrové stezky s drahými mosty ve Vysočanech, která se cenou za 140 milionů korun vyrovnala i silnicím první třídy.

Nově pak překvapila plánovaná cesta v Suchdole, pouhých 200 metrů stezky, kterou považují sami cyklisté za zbytečnou, má stát 18 milionů. Přes 50 milionů už stála lávka zavěšená pod mostem Pražského okruhu v Lahovicích. Kvůli nevykoupeným pozemkům k ní ale nevede žádná rampa a cyklisté se k ní nedostanou.

Cyklistice v Praze se budou věnovat odborníci i zástupci města ve Speciálu Martina Veselovského. Pokud chcete debatovat, přijďte do pražského Klementina. Debata se vysílá živě na Radiožurnálu od 17 hodin. Sledovat ji můžete také v přímém přenosu na našich stránkách.