Praha opět zvažuje zřízení aplikačních místností pro narkomany

Po 14 letech se Praha vrací k úvahám o tom, že by v centru města zřídila aplikační místnosti pro narkomany. Magistrát i drogoví experti si od toho slibují jak snížení rizika přenosu infekčních chorob, tak účinnější péči o narkomany. Centrální městské části se ale takzvaným „šlehárnám“ brání. Údajně jsou nelegální a do turisticky atraktivních míst nepatří.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Narkoman, drogy, stříkačka (ilustrační foto)

Narkoman, drogy, stříkačka (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

Místnosti, kde si mohou narkomani v čistotě a pod lékařským dozorem aplikovat přinesenou drogu, fungují v řadě evropských měst.

Jednu nebo více takových místností by teď chtěla také Praha. Plán ale opět narazil na vlnu nevole ze strany městských částí.

„Všichni nám vyčítají problémy kolem Václavského náměstí - drogová scéna, prostituce, bezdomovectví. Sami se snažíme o to, aby centrum bylo vzhlednější, bezpečnější. Tak přece nemůžeme připustit, aby se nám tyto problémy koncentrovaly před oči turistů," míní například starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký z TOP 09.

Přehrát

00:00 / 00:00

O drogovou problematiku v Praze se zajímala redaktorka Evelyna Kulíšková

Proti „šlehárnám" stojí také několik právních argumentů.

„Podle našich zákonů platí, že držení jakéhokoli množství drogy je buď přestupkem nebo trestným činem. Čili není dost dobře možné předpokládat, že by policie nechávala volně plynout, že přichází někdo, kdo má u sebe drogu. Potom vycházíme ze stanoviska Mezinárodního výboru pro kontrolu drog INCB, že tyto praktiky jsou v rozporu se základními principy mezinárodních drogových smluv omezování omamných a psychotropních látek," vysvětluje protidrogový koordinátor radnice Ladislav Varga.

Legislativní omezení by sice mohla prolomit výjimka ze zákona, radnice se ale obává i toho, v jakém stavu by narkomani místnosti opouštěli a jak by to ovlivnilo život v okolí. Aplikační místnosti se příliš nezdají ani Praze 2. Razantní ne pak vyslovila třetí, pátá a sedmá městská část.

Jak už dříve řekl náměstek primátora Ivan Kabický z ODS, tento přístup magistrát mrzí, ke spolupráci ale starosty nutit nebude. Nad postojem městských částí však kroutí hlavou drogoví experti.

„Konkrétně v hlavním městě existuje skupina v řádu spíše stovek než desítek vysoce problémových uživatelů drog, kterým to může pomoci ve smyslu zdravotní pomoci, ale také ve smyslu sociální pomoci ochrany veřejného zdraví. Protože řada infekcí, kterými mohou trpět, se přenáší i jinými způsoby - vzduchem, pohlavní cestou,“ argumentuje Tomáš Zábranský z Centra adiktologie Univerzity Karlovy.

Čistý krystalický pervitin | Foto: CC BY-SA 3.0, Radspunk

Dodává, že za posledních 10 let už v zahraničí vzniklo spolehlivé know-how, jak zařízení provozovat.

„Víme, že to funguje, a jediná otázka je, zda se na tom dokážeme shodnout a zda-li naše pomáhající organizace jsou natolik profesionální, aby to udělaly správně." Právě o tom ale pochybuje Národní protidrogová centrála, která aplikační místnosti v Praze nedoporučila.

„Zohledním-li negativní zkušenost s faktickou praxí substituční léčby, s faktem, že spousta harm-reduction aktivit probíhá vůči anonymním problémovým uživatelům, tak si nedokážu představit aplikační místnosti v České republice, charakter těchto zařízení a odpovědnost za předávkování neznámou látkou, kterou si tam bude člověk aplikovat," uzavírá ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.

Simona Bartošová, Evelyna Kulíšková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme