Praha změní většinu tramvajových linek. O úpravách se má ještě diskutovat

Praha chystá výrazné změny v tramvajové dopravě. Organizace Ropid, která má plánování MHD v metropoli na starost, dnes oficiálně zveřejnila dva hlavní návrhy změn – z nich pak po dohodě s jednotlivými radnicemi vybere tu nejpřijatelnější. Vypracovala také jeden návrh doplňkový. Český rozhlas získal všechny návrhy ještě před zveřejněním.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dopravní podnik Praha, MHD (ilustrační foto). | Foto: Filip Jandourek

Po oficiálním představení chce Ropid hlavně ve spolupráci s městskými částmi návrhy ještě doladit. Pokud se vše podaří, změny by měly začít platit letos v září.

„Dva hlavní a jeden doplňkový návrh nyní nejsou představovány jako návrhy finální, ale jako návrhy, které ukazují, jakým směrem by se mohla podoba pražské tramvajové sítě v dalších měsících či letech vyvíjet,“ upozorňuje Ropid.

„Nad nimi se nyní rozběhne diskuse s městskými částmi, která povede v dalších týdnech k vytvoření návrhu finálního. Ten bude představen v průběhu června a pouze v případě shody na podobě řešení jednotlivých oblastí zaveden nejdříve v září letošního roku,“ přibližuje.

Návrh základních úprav - jen drobné změny

V návrhu tzv. základních úprav, který je z předložených variant nejumírněnější, by zůstala zachována většina existujících spojení a přibyla by i některá nová. Zároveň by více tramvají jezdilo v nejvytíženějších úsecích v centru města.

Daní za to by bylo méně tramvají na okrajích města a také prodloužení intervalů o jednu až dvě minuty v době mezi špičkami, tedy od 9.30 do 14.30 hodin.

Oproti současnosti by přibyly čtyři nové linky, celkem by jich tak bylo 25. Devět linek by zůstalo beze změny, deset by změnilo trasu a dvě linky by se prodloužily. Na většině okrajových tramvajových tratí by podle návrhu jezdily dvě až tři linky. Všechny v intervalu 8 minut, dvakrát častěji by jezdily jen linky 9 a 17.

Návrh řeší hlavně řadu požadavků, které v poslední době vznesly jednotlivé městské části. Barrandov by získal přímé spojení na Karlovo náměstí a I. P. Pavlova, což žádala Praha 5. Žižkovská radnice si prosadila linku 11 trvale až na Spojovací, Praha 2 a 10 přímé spojení z I. P. Pavlova k vršovickému nádraží.

Některé radnice ale se svými požadavky neuspěly. Praha 7 chtěla ponechat linku 12 přes Letnou, většina Pražanů se ale v anketě vyhlášené Ropidem vyjádřila pro rychlejší trasu po nábřeží.

Slabým místem návrhu je například propojení linek 2 a 6 na Ortenově náměstí (podobně jako dnes linky 14 a 24) nebo příliš mnoho úseků, kam budou některé tramvaje zajíždět jen ve špičkách pracovních dnů.

Návrh příležitostí - obnovuje i zrušené trasy

Druhou variantu dopravní plánovači označili za tzv. návrh příležitostí. Přináší více změn, ale respektuje prý až 70 procent návrhů městských částí a cestujících. Více tramvají by jezdilo v nejvytíženějších úsecích v centru a obnovily by se také některé dřívější trasy.

Podle návrhu by měly přibýt čtyři linky. Šest linek by zůstalo beze změny, třináct by změnilo trasu, jedna by se prodloužila a jedna zanikla. Všechny by jezdily po osmi minutách, linky 9 a 11 dvakrát častěji.

Odborníci v návrhu oživují hned několik starších řešení. Linku 22 by měla v nejvytíženějším úseku doplnit 23. Obnovila by se také linka 19 z Vysočan do Hostivaře, která v podobné trase jezdila až do velkých změn v roce 2012. Návratu by se dočkala i linka 21, která by ve špičkách spojila přes centrum Modřany a Barrandov.

Linka 20 by se zčásti přesunula na pravý břeh Vltavy, čímž by od Staroměstské až do Braníka posílila sedmnáctku, zároveň by však zmizelo přímé spojení Dejvic s Andělem. Radnice Prahy 6 přitom dlouhodobě označuje tento směr za jeden z nejdůležitějších. Slabým místem může být podobně jako v první návrhu i propojení linek 2 a 6 na Ortenově náměstí.

Podle informací Českého rozhlasu by zřejmě oba uvedené návrhy ještě před zavedením doznaly úprav. Vyloučen není ani vznik kompromisní verze, který kombinoval vybrané prvky z obou navržených variant.

Vídeňský návrh - předem zavrhnutý

Ropid vypracoval ještě třetí, tzv. doplňkový nebo vídeňský model. Hlavní inspirací pro něj totiž má být rakouská metropole. Návrh sice předloží radnicím, zavádět ho však neplánuje. „U návrhu převyšují vzniklá negativa počet dosažených pozitiv,“ přiznává Ropid. Proti se v nedávné anketě postavila také většina respondentů.

Počet linek by klesl z 21 na 17, jezdily by ale častěji. Výhodou varianty by podle dopravních plánovačů byla hlavně přehlednost tramvajové sítě pro cestující. Sedm by zůstalo beze změny, sedm by bylo zrušeno a tři nové by naopak vznikly.

Zřejmě kontroverzní změnou by bylo přečíslování dvou linek – z tradiční 22 by se stala dvojka, linka 5 by se na dvou místech rozdělovala na 5A a 5B. Takové odlišení je sice v mnoha zemích běžné, v Praze se však dosud neobjevovalo.

Na většinu okrajových tramvajových tratí by podle návrhu jezdila pouze jediná linka. Například z Dejvické na Divokou Šárku by se lidé dostali jen pětkou, na Petřiny by vedla jednička, na Spořilov jedenáctka a na Lehovec trojka.

Praha už dříve zkoušela prosadit více tzv. páteřních linek s kratšími intervaly, nesetkaly se ale s úspěchem. Problémy byly hlavně s pravidelností provozu a nedošlo ani ke slibovanému zpřehlednění, které mělo být jednou z výhod páteřních linek.

V okrajových oblastech totiž nebyly tramvaje dostatečně vytížené a některé spoje proto končily blíže centru. Každá druhá tramvaj linky 22 tak místo v Hostivaři skončila svou jízdu už ve Strašnicích, každá druhá sedmnáctka v Holešovicích namísto Kobylis. Mnoha cestujícím proto přišel systém nepřehledný a pro Prahu nevhodný.

Ropid se navíc netají tím, že na vídeňský model by potřeboval více peněz. Ty ale může očekávat jen stěží, už dnes Praha na hromadnou dopravu dává zhruba 15 miliard korun ročně.

ČRo, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme