Prahou prošel masopustní průvod proti údajné korupci v památkové péči
Z pražského Václavského náměstí vyšel odpoledne k budově magistrátu neobvyklý průvod. Účastníci masopustu za „jasnější pravidla a méně korupce v pražské památkové péči“ se kriticky vyjadřovali především na adresu odcházejícího ředitele odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Jana Kněžínka. Iniciativy mu vyčítají řadu rozhodnutí, ve kterých údajně bránil spíše zájmy investorů než památky.
Asi čtyřicet lidí oděných do barevných převleků se sešlo na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice u domu, který by měl ustoupit nové výstavbě. Někteří z účastníků měli na obličeji masku připomínající ředitele magistrátního odboru ochrany památek Kněžínka.
„Ředitel památkového odboru magistrátu pan Kněžínek je do velké míry symbolem systému, který nefunguje. On je hlavou výkonné složky, která o památkách rozhoduje a on je podepsán pod řadou velmi sporných rozhodnutí. Tím pádem on nese zodpovědnost za to, jakým způsobem se s novou i starou architekturou v rámci pražské památkové rezervace zachází,“ vysvětluje Jakub Bachtík, student historie a člen sdružení Prague Watch a Klubu Za starou Prahu.
O problémech pražské památkové péče diskutovali v Ozvěnách dne Jakub Bachtík z Klubu Za starou Prahu a radní pro kulturu a památkovou péči Václav Novotný
Radní pro oblast kultury a památkové péče Václav Novotný z TOP 09 s ním souhlasí. Volení zastupitelé však podle něj nemohou do výkonu činnosti památkového odboru nijak zasahovat, protože jde o výkon státní správy.
„Problém památkového zákona je v tom, že je velmi vágně formulovaný. V podstatě říká, že každá památka je individuum, její okolí je individuum a názor památkáře může být individuální. Z čehož vyplývá, že v téměř identických věcech může dojít k úplně opačnému rozhodnutí, což celou věc činí nedůvěryhodnou a vytváří korupční prostředí,“ míní radní.
„Problém odboru památkové péče je, že nekomunikuje úplně dobře s veřejností. Dovedu si také představit, že 70 procent věcí k rozhodnutí může být standardizováno, typu okna do ulice či okna do dvora, ale jsou projednávána individuálně,“ uvádí Novotný.
Odborníci versus magistrát
Podle Jakuba Bachtíka je nyní problematická především zamýšlená demolice domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice a novostavba takzvané Novomlýnské brány na konci Revoluční ulice. Odborníci se podle něj v otázce ochrany památek často shodnou a postaví se proti názoru magistrátu.
„Památkáři, kteří jsou státem zřízeni na to, aby posoudili, jak se má s památkovým fondem zacházet, tak řeknou, že demolice na tomto místě je vyloučená. A magistrát, aniž by to byl schopen zdůvodnit a aniž by o tom s veřejností komunikoval, tak rozhodne opačně,“ stěžuje si Bachtík.
„O věcech, které se v Praze mají bourat nebo stavět se nevede veřejná debata. Kdyby se o těch věcech rozhodovalo na základě předloženého projektu, tak i staromilci a Klub za starou Prahu by se smířil s kontroverzním projektem, který prošel odbornou diskusí. V těchto kauzách se věci většinou dostanou ven, až když mají razítko, když jsou schválené,“ tvrdí člen sdružení Prague Watch a Klubu Za starou Prahu.
Do diskuse zval Český rozhlas i ředitele odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Jana Kněžínka. Účast v debatě však odmítl.
