Pražský Apolinář slaví 65 let. Za tu dobu prošlo protialkoholní léčebnou asi 80 tisíc pacientů
Přesně před 65 lety začala v tehdejším Československu fungovat vůbec první protialkoholní léčebna. Oddělení, které v roce 1948 založil lékař Jaroslav Skála, se dodnes nachází v pražské Apolinářské ulici.
Oddělení se postupně rozšiřovalo a zhruba o tři roky později tam vznikla první protialkoholní záchytná stanice na světě. Nyní je tam místo ní první lůžkové oddělení v Česku, které pomáhá zbavit se závislým pacientům těch nejakutnějších abstinenčních příznaků.
Za 65 let existence prošlo léčebnou, které nikdo neřekne jinak než Apolinář, zhruba 80 tisíc závislých lidí.
V současnosti se tam už podruhé léčí i padesátiletý učitel Martin. Že má problém s alkoholem, si uvědomil před třinácti lety – pil až litr tvrdého denně.
Martin popisuje, že všechny dny jsou u Apolináře víceméně stejné. „Vstáváte v šest hodin a třicet minut a nastává krizová situace, což znamená, že během deseti minut se musíte nějakým způsobem probrat k životu, uklidit si postel, vyvětrat a být připraven vyrazit víceméně za jakéhokoli počasí na rozcvičku. A tam cvičíte čtvrt hodiny do sedmé hodiny,“ líčí Martin.
Pak následuje třicetiminutová pauza před kontrolou pokojů a snídaní. „A pak je jeden z nejhezčích okamžiků dne, a to je čas na přípravu na ranní komunitu,“ říká Martin.
Ranní komunita zhodnotí předešlý den, a dokonce boduje pacienty. To také rozhoduje o tom, jestli budou v léčení pokračovat. Martin vysvětluje, že právě hodnocení může někdy lézt na nervy.
„Někdy se někomu může zdát, že třeba postih, který obdrží, není zcela spravedlivý a logický. Pak samozřejmě mu trvá delší dobu, než přijde na to, že ačkoli není logický, tak možná je správný. Záleží prostě čistě jenom na tom, že jste udělala chybu nebo zkrátka a dobře, že jste neudělala něco včas,“ vysvětluje Martin.
Spousta věcí se u Apolináře od dob Jaroslava Skály nezměnila, třeba skupinové terapie. V řadě ohledů však podle přednosty kliniky Michala Miovského léčba závislých na alkoholu výrazně pokročila.
„Co se týká farmakoterapie, tam je poměrně velký posun, protože máme k dispozici preparáty, které samozřejmě před dvaceti lety, před třiceti lety nebyly. Současně obrovský posun je například v naší schopnosti řešit výskyt dalších onemocnění paralelních k tomu, že je člověk závislý na alkoholu, v této oblasti zejména ten progres je obrovský,“ poznamenává Miovský a jako příklad uvádí třeba léčbu žloutenek.
V Česku má potíže s alkoholem na půl milionu lidí. Spotřeba patří k nejvyšším v Evropě.
