Před 25 lety odmítli milicionáři v Ústí nad Labem nastoupit proti demonstrantům
Před pětadvaceti lety se při generální stávce ukázalo, že moc komunistů se bortí v celém tehdejším Československu. V některých regionech, například na severu Čech, přitom před ní panovala napjatá atmosféra. Zatímco v Praze už dva dny na Letné demonstrovaly statisíce lidí, v kraji horníků, který byl někdy přezdívaný jako rudý, nevypadala situace tak jednoznačně. V Ústí nad Labem ale nakonec odmítla poslušnost režimu i jeho ozbrojená opora - Lidové milice.
Československou hymnu zpívala před zaplněným Mírovým náměstím v Ústí nad Labem herečka Ivana Chýlková.
Svůj nesouhlas se zásahem na Národní třídě a režimem, který ho nařídil, přišlo vyjádřit kolem 40 tisíc lidí.
Informace o připravovaných protestech na severu Čech tehdy pomáhal šířit i Michal Koleček, dnes děkan jedné z fakult ústecké univerzity, tehdy vedoucí stávkového výboru na pedagogické fakultě:
O lidových milicích, které odmítly nastoupit před 25 lety proti demonstrantům, natáčel redaktor Tomáš Šácha
„Okamžiky před generální stávkou tady v Ústí a myslím i v celých severních Čechách byly velice napínavé. Výsledek nebyl jasný. Navíc tomu tady nahrávaly informace, které byly spojené s jakýmsi připravovaným zásahem proti demonstraci, generální stávce.“
A obavy byly na místě. Ráno v den generální stávky povolalo tehdejší vedení krajského výboru KSČ jednotku Lidových milicí, vzpomíná ústecký archivář Vladimír Kaiser:
„Krajský tajemník KSČ Václav Šípek povolal k ostraze budovy krajského výboru jednotku Lidových milicí z Palivového kombinátu Antonína Zápotockého.“
Jenže milicionáři proti demonstrantům jít nechtěli. „A doručili rozkaz na štáb Občanského fóra. Myslím si, že snad i ještě z těch Lidových milicí telefonovali do Prahy tajemníku Karlu Urbánkovi, co jako s tím mají dělat,“ dodává Kaiser s tím, že rozkaz pak byl shora odvolán.
Kromě toho podali členové milicí na postup krajského vedení KSČ stížnost a žádali jeho odvolání. Dokument se četl druhý den při dalším shromáždění na Mírovém náměstí. A rozhovor s jedním z milicionářů odvysílala i Československá televize:
„Všichni jsme tak nějak z duše cítili, že je to nesmysl, politický omyl. Že je neúnosná situace, aby se Lidové milice projevily na náměstí, kde je sešlost lidí. Aby se na náměstí bezdůvodně objevily ozbrojené složky Lidových milicí.“
Podle Vladimíra Kaisera urychlila událost v Ústí nad Labem nejdřív zákaz činnosti a pak rozpuštění Lidových milicí v celém Československu. Komunisté je definitivně zrušili 21. prosince 1989.
