Před 40 lety byla založena první SOS dětská vesnička v Doubí

Před čtyřiceti lety začala v Doubí u Karlových Varů působit první SOS dětská vesnička v Československu. Do vesniček přicházejí děti z dětských domovů, sirotci, kteří přišli o oba rodiče, nebo ti, o které se rodiče nestarají. Dnes mluvíme spíše o náhradní rodinné péči.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

SOS dětská vesnička v Brně-Medlánkách | Foto: SOS dětské vesničky

Dětská vesnička SOS začala na okraji lázeňského města pracovat 1. června 1970. Zařízení, ve kterém skupinky dětí vyrůstaly v náhradním rodinném prostředí, vytvořilo oceňovanou protiváhu dětským domovům a stalo se nejstarším svého druhu u nás.

Přehrát

00:00 / 00:00

O SOS dětských vesničkách mluvila na Rádiu Česko Šárka Drozdová, ředitelka SOS dětské vesničky Karlovy Vary.

SOS dětská vesnička v Doubí u Karlových Varů se skládá z dvanácti domů. Každý z domů je určen pro jednu rodinu. V každé rodině by mělo být čtyři až sedm dětí. Každá rodina má jednu matku – pěstounku.

Vleklá krize se ale postupně nevyhnula ani vesničce v Doubí. Pod novým vedením začala fungovat v roce 2007. kapacita areálu je nicméně zatím využita pouze z jedné poloviny. Chybějící pěstouny se chtějí odborníci pokusit sehnat do konce roku.

Možná i kvůli množství neodkladné práce vesnička SOS právě dnes žádné velké oslavy čtyřiceti let od svého založení rozhodně nechystá.

Chybějí finance

V poslední době se v ČR podle ministerstva práce a sociálních věcí daří umísťovat děti mimo státní ústavy lépe než dříve.

„Je to určitě dáno také tím, že se v poslední době více hovoří o alternativní náhradní péči. Je to zcela jistě lepší alternativa pobytu v dětském domově. Dítě tak získá domov, kdežto dětský domov je stále ústavní zařízení,“ říká Šárka Drozdová, ředitelka SOS dětské vesničky Karlovy Vary.

Sdružení SOS dětské vesničky provozuje v současnosti v České republice tři taková zařízení.

„Bylo by potřeba, aby bylo vesniček více, ale není v silách našeho sdružení nějakou další založit. Je to velmi finančně náročné. Byli bychom také pro, aby se změnila legislativa. Dosud totiž nemáme nárok na nějaké státní příspěvky a tím jsme velice limitováni,“ dodává Drozdová.

Zdeněk Trnka, Martina Mašková, pir, ak Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme