Dnes je tomu přesně 90 let, co tým archeologů pod vedením Karla Absolona objevil Věstonickou venuši. Drobná soška dodnes vyvolává řadu otázek: Stále se neví, kdo ji vyrobil a co přesně měla představovat.

3:05 13. července 2015 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Přes jedenáct centimetrů vysoká soška, rozlomená na dva kusy, ležela až do roku 1925 v ohništi pravěkého sídliště lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi na Břeclavsku.

Pak ji nalezli Josef Seidl a vedoucí výzkumu Emanuel Dania, přestože její objev je někdy mylně připisován přímo vedoucímu týmu archeologů Karlu Absolonovi. Věstonická venuše se tak či tak stala ve světě pojmem.

„Oproti jejím kolegyním z Evropy je jako jediná vyrobená z pálené hlíny, což mimo jiné znamená, že je to nejstarší keramika na světě,“ popsal význam sošky Petr Kostrhun z Moravského zemského muzea v Brně, kde je uschována.

I přesto, že Věstonickou venuši už zkoumala řada světových odborníků, prošla laboratorními testy i vyšetřením CT, kdo a proč ji vytvořil, se stále neví.

Štěpánka Kadlečková, msk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít