Před 90 lety našli archeologové Věstonickou venuši. Dodnes neví, k čemu sloužila
Dnes je tomu přesně 90 let, co tým archeologů pod vedením Karla Absolona objevil Věstonickou venuši. Drobná soška dodnes vyvolává řadu otázek: Stále se neví, kdo ji vyrobil a co přesně měla představovat.
Přes jedenáct centimetrů vysoká soška, rozlomená na dva kusy, ležela až do roku 1925 v ohništi pravěkého sídliště lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi na Břeclavsku.
Pak ji nalezli Josef Seidl a vedoucí výzkumu Emanuel Dania, přestože její objev je někdy mylně připisován přímo vedoucímu týmu archeologů Karlu Absolonovi. Věstonická venuše se tak či tak stala ve světě pojmem.
„Oproti jejím kolegyním z Evropy je jako jediná vyrobená z pálené hlíny, což mimo jiné znamená, že je to nejstarší keramika na světě,“ popsal význam sošky Petr Kostrhun z Moravského zemského muzea v Brně, kde je uschována.
I přesto, že Věstonickou venuši už zkoumala řada světových odborníků, prošla laboratorními testy i vyšetřením CT, kdo a proč ji vytvořil, se stále neví.