Přemnožení divočáci se nebojí jít ani do měst. V Plzni rozryli zahrady či hřiště
Divoká prasata, jejichž stavy stoupají, ztrácejí zábrany a nebojí se vyrazit i do měst. V Karlových Varech ještě nedávno procházeli dokonce po kolonádě, dokud jim cestu z lázeňských lesů nezkřížily elektrické ohradníky. S divočáky je spojena i řada škod. Například ve Stříbře letos tato zvířata zničila kynologické cvičiště, ve Svojšíně na Tachovsku zase fotbalové hřiště. Problémy s nimi mají i v okrajových částech Plzně.
Hřiště v plzeňské části Litice zdevastovali divočáci už dvakrát po sobě, jak podotýká předseda zdejší tělovýchovné jednoty Miroslav Klůs.
„Zasažená plocha je skoro 50 procent hřiště. Takovou základní údržbou jsme to hřiště srovnali, bohužel nám sem vlítli znova a vlastně nám to obnovili,“ říká Klůs.
U jedné z branek je podle něj trávník poničený tak, že bude problém ho obnovit, aby se na něm dalo letos hrát. Přestože hřiště pokryl čerstvý sníh, hluboké díry po divočácích jsou stále vidět.
„Tady to bylo nejhorší, tady byla ta hloubka deset centimetrů, možná i víc,“ popisuje Klůs a ukazuje na divočáky zrytou zem. „Někdo říká, že se tady pohybovalo stádo asi dvaceti prasat,“ vysvětluje Klůs.
Proti divokým prasatům se sportovci snaží bránit. Postavili kovové oplocení. „Lidé znalí, nebo ti, kteří s tím přišli do styku, tvrdí, že to opatření není dostatečné, ale přece jen pro ten první moment to asi pomůže, takže dneska máme celou severní stranu víceméně opatřenou a tu východní,“ dodává Klůs. Opravy hřiště prý vyjdou na desítky tisíc korun.
Cesta za potravou
Podle předsedy Oblastního mysliveckého spolku Plzeň Vladimíra Nechutného si prasata hřiště nevyhlédnou z rozmaru. Hledají potravu.
„Potřebují ke svému životu bílkovinu, potřebují vitamin B, který si nedokáží vytvořit, a dneska je tam nabídka ponrav, červů, myší, které tam přes zimu byly, a jak povoluje zem, tak prasata si prostě jdou za potravou,“ vysvětluje Nechutný.
Problémy s divokými prasaty mají i v nedaleké části Plzeň Valcha.
„Měli jsme celou spodní zahradu rozrytou dvakrát,“ říká jedna z tamních obyvatelek Eva Hrabíková a připomíná také případ, kdy se s divočákem ve městě srazilo auto.
Podle myslivců se v současnosti divokým prasatům daří. „Prasata mají lepší potravní nabídku a reagují na to svou explozí. I množství selat je dneska podstatně víc v jednom vrhu, než bylo v předcházejícím období,“ říká Vladimír Nechutný.
Prasatům nahrává i prostředí, které jim poskytuje ochranu před lovci. Střílet prasata je totiž problematické nejen v obydlených částech.
„Jsou tady obrovské lány energetických plodin – kukuřice, řepky, které jsou zdrojem jak potravy, tak úkrytu pro tu černou zvěř a de facto jsou to plochy, kde se nedá lovit,“ dodává Nechutný.
