Příbramští zastupitelé schválili rozpočet pro letošní rok. Bude schodkový
Příbramští zastupitelé v pondělí schvalovali rozpočet města pro letošní rok. Návrh počítal se schodkovým rozpočtem s příjmy ve výši 612 milionů korun a výdaji přesahujícími 632 milionů korun. Rozdíl má pokrýt rezerva z minulých let a úvěr. V programu došlo vedle jednání o rozpočtu ještě ke střetu v bodě týkajícím se místního výboru na Březových Horách.
Více než samotné schvalování rozpočtu však byla zajímavá diskuze, která mu předcházela. Trvala dvě a půl hodiny. Bodů, které opozici vadily, bylo hned několik. Zastupitelé TOP 09, KSČM a Sdružení Příbramáci pro Příbram většinou chtěli jednotlivé položky od koalice vysvětlit nebo navrhovali jejich snížení a ušetřené peníze přesunout do jiných kapitol.
Některé výtky patří už během let mezi každoroční evergreeny. Například prodej majetku, který podle koalice město nepotřebuje, ale opozice, především zastupitelé za TOP 09, si naopak myslí, že by tento majetek mohl městu vydělávat, pokud by s ním město hospodařilo efektivně.
Opozice stále navrhuje snížit finanční podporu pro místní televizi a jednu rozhlasovou stanici. Podle zastupitelů by měla dostat prostor i jiná média, která by obyvatele Příbrami informovala v případě povodní a dalších krizových situací. Město totiž nemá městský rozhlas.
Opozici se nelíbí prodej rekreační chaty
Novinkou pak byla diskuze k připravovanému prodeji městské rekreační chaty na Šumavě. Koalice počítá, že za ni do rozpočtu dostane 10 milionů korun, podle opozice je to ale nereálná částka. Navíc s prodejem této nemovitosti nesouhlasí i někteří zastupitelé za ČSSD.
Nelíbí se jim, že rozpočet již počítá v příjmové části s oněmi 10 miliony. Členům KSČM ale i několika zastupitelům z vládnoucí ČSSD pak vadí i to, že město chatu koupilo v polovině 90. let, ale za celou dobu nedokázalo obyvatelům města služby této chaty dostatečně nabídnout.
Navrhují proto, aby příslušné komise, konkrétně sociální, školská a prevence kriminality, zpracovaly materiál, který by se zaměřil na možné využití nemovitosti pro rekreaci sociálně slabých rodin a podobně. Potom by teprve mělo zastupitelstvo rozhodnout o prodeji nebo o tom, jestli si město chatu nechá.
Spory se vedou o Spartak Příbram
Dalším bodem, který se táhne už několik let, je finanční podpora sportovního klubu Spartak Příbram. Jeho vedení je už několik let ve sporu s vedením města o to, jak financovat sport v Příbrami. Podle vedení klubu radnice účelově upřednostňuje ostatní sportovní oddíly a žádosti o peníze Spartaku opakovaně zamítá mimo jiné prý i proto, že nad zájmy mládeže převládají osobní spory mezi vedením klubu a radnicí.
To přímo na zastupitelstvu uvedl prezident Spartaku a bývalý zastupitel za ODS Vladimír Králíček. Pro větší podporu oddílu se vyjádřila většina opozičních zastupitelů, ale v následné debatě opět převážily, stejně jako v minulých letech, osobní antipatie mezi Vladimírem Králíčkem a vedením města, konkrétně místostarostou Ivanem Šedivým z ODS, postupně se začali přidávat i další koaliční zastupitelé a diskuze k financování Spartaku zůstala jen u osobních výpadů..
Zastupitelé se také zabývali žádostí obyvatel Březových Hor o zřízení místního výboru, což je rovněž dlouhodobé téma. Příbramské zastupitelstvo totiž před téměř dvěma roky na návrh opozičního zastupitele Petra Kareše ze sdružení Příbramáci pro Příbram zrušilo všechny osadní výbory pro nízkou pracovní činnost.
Tyto výbory tehdy nepůsobily jen v osadách, jako jsou například Orlov, Žežice nebo Lazec, které pod Příbram patří, ale i v některých městských částech, jako například Sázky nebo právě Březové Hory. Vloni pak byly osadní výbory obnoveny s tím, že už nejsou jejich členové jmenováni, ale voleni.
Části obyvatel ale vadí, že výbory byly obnoveny pouze v osadách, a ne v městských částech. Od té doby obyvatelé z Březových Hor usilují o platformu, která by je zastupovala při jednání s vedením města. Ani včera se tento návrh nesetkal s pochopením u vládnoucí koalice.
Podle některých zastupitelů za ODS a ČSSD to není potřeba, protože Březové Hory jsou od roku 1953 součástí města Příbram, a tak osadní výbor nepotřebují a s radnicí mohou jednat stejně jako lidé z jiných městských částí prostřednictvím zastupitelů anebo i přímo třeba se starostou.
Navíc by prý hrozilo, že pokud by byla povolena tato výjimka Březovým Horám, mohl by se objevit podobný požadavek třeba na Drkolnově, v Příbrami III nebo jiné městské části.
