Problém měst: přibývá mladých žebráků. Neumějí v tom chodit, tak je chytíme, říká strážník
Na lavičkách v parku, u nádraží nebo před kostely v centru měst je potkáme asi nejčastěji. Lidi, kteří tam postávají nebo klečí a od kolemjdoucích žebrají peníze. V řadě měst je to sice zakázané, přesto strážníci takových případů řeší stále víc. V Praze je to oproti loňsku až dvojnásobek. A na jihlavskou radnici přišlo tolik stížností od lidí, že se letos rozhodla žebrání zakázat.
Třiatřicetiletý Libor klečí s obličejem k zemi a žebrá o peníze v Celetné ulici nedaleko Staroměstského náměstí. „Abych se trochu najedl a měl kde přespat,“ vysvětluje.
Strážníci ve větších městech se stále častěji potýkají se žebráky. Natáčela o tom Evelyna Kulíšková
Za tři hodiny žebrání má sice v kelímku sotva pár drobných. Když má ale den, přijde si i na stovky korun. Závisí to i na tom, kdy ho strážníci z místa vykážou.
Žebrotu v Praze totiž už od roku 2000 zakazuje městská vyhláška. Přesto strážníci řeší stále více případů. Jen od loňského léta se jejich počet zdvojnásobil.
„Od začátku letošního roku řešili strážníci již 2098 případů žebrání. Pro srovnání loni bylo za stejné období strážníky řešeno 995 případů žebrání,“ upřesnila mluvčí pražské městské policie Irena Seifertová.
Podle strážníka Vojtěcha Obrdlíka, který hlídkuje v centru Prahy prakticky denně, to ale neznamená, že by žebrajících přibývalo.
„Akorát se nám obměňují a ti noví v tom ještě neumí chodit, nedávají pozor a neschovají se včas. Takže je stihneme přistihnout,“ uvádí strážník.
K zákazu se připojila i Jihlava
S žebrotou se potýkají i další města v Česku. Od letošního července má nově vyhlášku zakazující žebrání třeba Jihlava. Tamní radnice odpověděla na množící se stížnosti obyvatel na žebráky.
„Můžeme se k tomu po roce vrátit, vyhodnotit to a říci si, jestli ta vyhláška je nástroj, který městu pomůže, nebo ne,“ řekl už dříve náměstek jihlavského primátora Jaromír Kalina z KDU-ČSL.
Tamním bezdomovcům se zákaz samozřejmě nelíbí. „Nevím, co budu dělat, ale doufám, že si nějak pomůžu,“ uvedl před časem Radovan, původem ze Slovenska.
Miliardy z dotací
Přitom na péči o lidi ve finanční nouzi, včetně bezdomovců, ministerstvo práce a sociálních věcí v minulém programovém období vydalo z evropských dotací přes 6,5 miliardy korun. Peníze využívají například kraje, města i neziskové organizace.
„Pokud se klient chce ošatit, najíst nebo umýt, pokud to potřebuje, dostane službu zdarma. Žebrat klientům nezakazujeme, nicméně nabízíme získání dávek v hmotné nouzi nebo pracovní uplatnění,“ říká Jana Ivančicová z azylového domu Charity v Praze 8.
Jenže jak se také strážníci napříč republikou shodují, mezi žebrajícími je i dost mladých lidí, kteří raději stojí s nataženou rukou na ulici, než aby chodili do práce.
