Program Al-Paso usnadňuje amnestovaným vězňům na Vysočině návrat do života

Domů do svých měst se vrátily tisíce vězňů, často ale nemají ani kde spát. Jejich rodiny je zpět nepřijmou a tisícikoruna od úřadu práce na mnoho noclehů na ubytovně nevystačí. Na Vysočině těmto lidem pomáhá unikátní program České katolické charity Al-Paso.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vězni, kteří dostali prezidentskou milost, opouštějí káznici v Kuřimi | Foto: ČTK

Jak vysvětluje terapeutka Barbora Kloudová, smyslem programu je zabránit tomu, aby se propuštění vězni vrátili zpět k páchání trestné činnosti.

„My jim v práci a v přístřeší můžeme nabídnout pomoc, ne konkrétně tu věc. Ptáme se, co má za kvalifikaci, kam se bude vracet, jestli ho čeká rodina. Snažíme se je připravovat, aby to pak nebyl náraz, že vyjdou z brány a už nemají kam jít,“ popisuje.

Česká katolická charita provozuje v rámci programu Al-Paso dva azylové domy, jeden v Třebíči a druhý v Jihlavě. Zároveň poskytuje propuštěným vězňům poradenství s prvky terapie, dodává Barbora Kloudová.

„Když se to podaří, tak je čekáme hned ten den, kdy vystupují, protože se říká, že prvních 24 hodin je pro toho člověka kritických v tom, aby se vrátil do strategií ‘něco ukradnu a zase budu v teple‘. Pokud se nám tohle podaří, tak si je potom zveme na osobní schůzky, sedíme, povídáme.“

Cejch kriminálníka člověku zůstane, říká propuštěný vězeň

Český rozhlas mluvil s vězněm, který se vrátil zpět do Třebíče až z Odolova. Cestoval vlakem přes celou republiku a ze čtrnácti stovek, které dostal ve věznici, mu zbyla necelá tisícikoruna. I tyto peníze mu zakrátko došly poté, co velkou část utratil za noclehy na ubytovnách.

Radovan Menčík připustil, že když mu bylo nejhůř, tak o nelegální cestě k penězům skutečně přemýšlel.

„No myšlenky tady byly. Seděl jsem podruhé, měl jsem už před tím výkon trestu, tam jsem si odseděl dva a půl roku. Popravdě můžu říct, že jsem to vydržel čtyři měsíce, než jsem se vrátil k tomu, co jsem dělal před tím,“ říká.

Kontaktovat svou rodinu se prý kvůli napjatým vztahům bál. Má nevlastního otce, se kterým nevychází, a ani s matkou není příliš zadobře. Žít s cejchem člověka, který jednou prošel vězením, zkrátka není jednoduché, zvlášť třeba v malé obci.

„Ne, že by se styděli, ale udělá to hodně. Prostě ten cejch kriminálníka tomu člověku nějaký čas zůstane,“ poznamenává Radovan Menčík.

Michal Malý, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme