Prohlídky, nebo škola? Lidé v Bruntálu spekulují, co bude s tamním zámkem po restituci
Lidé v Bruntálu spekulují o budoucnosti tamního zámku. O něj a další budovy se v rámci církevních restitucí přihlásil Řád německých rytířů. Řád dal najevo, že by chtěl navrácený majetek využít k vzdělávacím či charitativním účelům.
„Bojím se, že by skončily prohlídky zámku, že by nebylo muzeum veřejně přístupné,“ říká Lenka Vicelíková, která v pokladně bruntálského zámku prodává vstupenky.
S nelibostí se na žádost o navrácení majetku dívá i průvodkyně Marie Gancařová. „Já si myslím, že oni by z toho spíš chtěli udělat školu,“ svěřuje se s obavami, že přijde o práci.
Nejisté budoucnosti se obává také galerista Alois Novotný, který má výstavní síň v kapli bývalého chudobince. I o ten řád požádal.
Novotný vysvětluje, že dal do své galerie nemálo peněz a úsilí, například do opravy omítek. „A teď akorát máme dilema, jestli v tom pokračovat dál, aby ta investice měla vůbec nějaký význam,“ říká.
Mezi lidmi v Bruntále je navrácení majetku v rámci církevních restitucí téma číslo jedna.
„Jsem proti nějakému vydávání, protože jim to bylo v osmačtyřicátým zabaveno, a tím by se prolomily Benešovy dekrety,“ říká místní obyvatel Pavel Matyáš.
Zmiňuje argument, který je v souvislosti s restitucemi někdy proti německým rytířům používán. Totiž, že o majetek přišli už před 25. únorem 1948, a to na základě dekretů prezidenta Beneše. To řád zpochybňuje.
Ne všichni v Bruntále jsou proti vydání majetku. „Budu prohlášen za kacíře – já jsem pro to, aby to řád dostal. Tvrdím, že majetek je starost, tak ať se starají,“ poznamenává bruntálský kronikář Josef Cepek.
Řád německých rytířů provozoval před druhou světovou válkou na severu Moravy řadu školních zařízení a patřily mu nemocnice nebo domovy důchodců.
Podle vyjádření právního zástupce řádu Václava Zemana z poloviny tohoto týdne zamýšlí rytíři se znovunabytým majetkem nakládat obdobně.
