Projednávání stavby spalovny na Plzeňsku provázely silné emoce

Ekologická a občanská sdružení se dnes opět pokusila zabrzdit stavbu spalovny odpadů v Chotíkově u Plzně. Na místní skládce chce zařízení za zhruba 3 miliardy postavit do 4 let Plzeňská teplárenská. Zastánci a odpůrci spalovny se střetli na veřejném projednání posudku vlivu stavby na životní prostředí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Veřejné projednání záměru plánované spalovny komunálního odpadu v Chotíkově u Plzně | Zdroj: ČTK

Přišlo asi 60 lidí a čtyřhodinové jednání bylo chvílemi hodně vyhrocené. Tomáše Drápelu, generálního ředitele Plzeňské teplárenské, která má spalovnu postavit, však průběh jednání nepřekvapil.

„To je v pořádku. My neočekáváme, že by se tady něco radikálně změnilo, protože projekt je dobře připraven a je velice kvalitní,“ sdělil Radiožurnálu.

Zpracovatelé posudku o vlivu na životní prostředí tvrdí, že spalovna bude mít zcela nepatrné dopady na zdraví a ekologii. Podle Karla Wurma, který zpracoval dokumentaci k očekávaným vlivům spalovna nepřekročí povolené normy:

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž z projednávání v Chotíkově natočil Lukáš Milota

„Pokud jde o například emisní limity, ty splňuje jednoznačně. V řadě případů je podkračuje, to znamená, že je tam rezerva 20, 30, 40 procent, někde 50 – třeba u dioxinů.“

Zastánci spalovny poukazují také na to, že skládky u Plzně jsou přeplněné a není kam odpad ukládat. Navíc odpad poslouží k výrobě tepla a elektřiny.

Jedna z bojovnic proti spalovně Kateřina Moučková žije v Chotíkově od narození. Na projednání posudku o vlivu spalovny na životní prostředí přišla s jasnými argumenty:

„Kdybych měla jmenovat ty nejhlavnější, tak je to podjatost pana profesora Lapčíka, který je zpracovatel tohoto posudku, protože na několika místech upřednostnil ekonomické zájmy nad ekologickými.“

Kateřina Moučková se především obává, že spalovna zhorší už tak znečištěné a nezdravé ovzduší v Plzni a okolí. „Už jenom ta doprava odpadu musí mít nějaký vliv na životní prostředí. To nemusím být odborník, abych si to spočítala,“ tvrdí.

„Obvykle takové zařízení dokáže pracovat 50 let, takže to ovlivní nejen naši generaci, ale také generaci našich dětí a možná i tu další,“ upozorňuje.

Z veřejného projednávání posudku EIA odcházela hodně zklamaná: „Mám dojem, že vše je pouze na objednávku investora tak, aby investor splnil požadavek Evropské unie, který je nutný pro přidělení dotace, a to je veřejné projednání EIA. Beru to jako frašku.“

Další osud spalovny bude znám 22. února. Poté, co budou do posudku zapracovány připomínky odpůrců, vydá Krajský úřad v Plzni buď kladné nebo záporné stanovisko.

Lucie Maňourová, Lukáš Milota Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme