Propuštění vězni mají na Českolipsku malou šanci najít práci i ubytování

Lidé, kteří se dostali z vězení díky amnestii, často nemají kam jít. A práci také snadno nenajdou. Pomoc jim proto na severu Čech nabízejí azylové domy, například Dům humanity v České Lípě.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ARCHIV. ILUSTRAČNÍ SNÍMEK Trojice vězňů opouští věznici ve Stráži pod Ralskem po prezidentské amnestii na snímku z 5. února 1998

ARCHIV. ILUSTRAČNÍ SNÍMEK Trojice vězňů opouští věznici ve Stráži pod Ralskem po prezidentské amnestii na snímku z 5. února 1998 | Foto: Libor Zavoral | Zdroj: ČTK

O bydlení přišel i jeden z amnestovaných vězňů, který je na svobodě od konce minulého týdne. Stalo se tak během jeho pobytu ve vězení. Bydlení ovšem nehledá v Domě humanity. Propuštění vězni raději hledají střechu nad hlavou v ubytovnách.

„Myslím, že není pro mě správná doba, abych využil Dům humanity. Chtěl bych se dostat na ubytovnu. V Domě humanity je to jednoduchý. V šest ráno vás vzbudí, vyženou ven a za dvanáct hodin se můžete teprve vrátit. Tady se nejedná o to, jestli sem můžete kvůli alkoholu, ale o ten přístup," říká jeden z amnestovaných.

Přehrát

00:00 / 00:00

Možnosti vězňů na Českolipsku mapoval redaktor Tomáš Mařas

Počet lůžek, které nabízí Dům humanity, by měl být podle vedoucí zařízení Heleny Holanové dostačující.

„Na nocleh jsme vytvořili kapacitu pro lidi, kteří si požádali. Takže ten problém nemáme. Po amnestii přišlo asi osm lidí najednou, kteří požádali o službu, ale k noclehu se nedostavili," říká o nové situaci Helena Holanová.

Po loňském požáru funguje Denní stacionář Domu humanity v České Lípě stále v provizoriu. Kvůli teplému počasí ale ani tak plno nemají. Lidé bez domova včetně těch propuštěných na amnestii tak celý den bloumají na ulici. Vedoucí Helena Holanová, jen doufá, že nepřijdou mrazy.

Prezident exkluzivně: Amnestie měla být podnětem ke změně systému

Číst článek

„Kdyby sem dorazilo z venku třicet pětatřicet lidí, museli bychom to vyřešit tak, že bychom vlastně nepouštěli do stacionáře naše obyvatele. Museli by zůstat na svých pokojích. Do stacionáře bychom pouštěli jen lidi zvenčí. Pětatřicet lidí by si sedělo skoro na klíně, ale určitě bychom je nenechali venku zmrznout," promýšlí postup pro mrazivé dny Helena Holanová.

Propuštění vězni hledají pomoc u sociálních kurátorů. Podle zkušeností jednoho z amnestovaných je to vždy na osobním přístupu.

Náměstí Česká Lípa | Foto: Šárka Škapiková

„Záleží na tom kurátorovi, na tom člověkovi, jak se k tomu staví. Je to o lidech," konstatuje bývalý vězeň.

I přes pomoc úřadů a kurátorů je pro propuštěné vězně těžké najít si práci. Na vině je podle jednoho z nich vysoká nezaměstnanost na Českolipsku i záznam v rejstříku trestů.

„Za prvé je mi hodně let a s prací to z mého hlediska vypadá úplně špatně. Tady na Českolipsku pro starší lidi práce není," říká jeden z amnestovaných. Práci by si sehnat chtěl a o své budoucnosti má velmi jednoduchou představu: chtěl by dělat správce horské chaty.

Marína Dvořáková, Tomáš Mařas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme