Prostupné bydlení pomáhá lidem v Chebu zpátky do života

Lidí v nouzi a bez domova dlouhodobě přibývá. Potýkají se s tím jak jednotlivci, tak celé rodiny. V Chebu takto postiženým lidem pomáhá takzvané prostupné bydlení pod taktovkou vládní Agentury pro sociální začleňování. Od nového roku tady navíc navázaly užší spolupráci místní radnice a Občanské sdružení Kotec. Byty, které si organizace od města pronajímá, jsou tu k dispozici těm, kteří se chtějí časem postavit na vlastní nohy.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nouzové ubytování pro bezdomovce na lodi Hermes

Nouzové ubytování pro bezdomovce na lodi Hermes | Foto: Tomáš Adamec

Občanské sdružení Kotec organizuje řadu sociálních programů v Karlovarském i Plzeňském kraji. Unikátní systém prostupného bydlení je určen těm, kteří se ocitli v tíživé životní situaci.

„Jsou třeba v dluhové pasti, ztratí zaměstnání a mají problém platit běžný byt, nebo už jim třeba vznikl dluh u města a město i klient to chtějí nějak řešit, nebo jsou to lidé, kteří přicházejí přímo z ulice. Teď máme ubytovány dvě ženy s dětmi a jednu rodinu,“ vysvětluje ředitelka organizace Markéta Černá.

Přehrát

00:00 / 00:00

O systém prostupného bydlení se v Chebu zajímala reportérka Pavla Sofilkaničová

Do programu se aktivně zapojila i chebská radnice. Kotci za příznivých podmínek uvolnila tři byty. Ty jsou momentálně plně vytížené.

Jak uvádí starosta Chebu Pavel Vanoušek z ČSSD, jakmile si klienti vytvoří funkční zázemí, mohou přejít do samostatného bydlení.

„V okamžiku, kdy to takto bude, tak ti lidé budou mít příležitost se ucházet o městské byty ve standardním výběrovém řízení s tím, že samozřejmě ještě budou mít v zádech podporu od občanského sdružení, které jim bude radit a pomáhat, pokud by vznikla nějaká situace, se kterou si nevědí rady,“ upřesnil starosta.

Do asistovaného programu zpravidla přecházejí lidé, kteří v minulosti vyhledali pomoc v některém z místních azylových domů. Stejně jako paní Dáša, která v Chebu žije se svou desetiletou dcerou. Ta by bez pomoci dobrovolníků musela zůstat v dětském domově.

„Dala jsem ji tam dobrovolně, protože jsem neměla kde bydlet. Pracovala jsem, ale práce bylo málo, propouštělo se a do toho jsem se dostala i já,“ vypráví paní Dáša.

Terénní pracovníci poradí s dávkami i hledáním práce

S dcerou žije sama, bez otce. Nejen s vymáháním výživného jí pomáhá terénní pracovnice Hanka Procházková.

„Zpravidla se vídáme jednou do týdne s paní Dášou. Pomáháme jí se zprostředkováním dávek pomoci v hmotné nouzi, s hledáním práce, lustrujeme internet, hledáme různé nabídky, nicméně ona je vcelku schopná si tyto věci zařizovat vesměs sama, takže proto ta schůzka jednou týdně,“ popisuje.

Na Chebsku se dlouhodobě udržuje nejnižší nezaměstnanost v Karlovarském kraji. Paní Dáša ale zatím místo nenašla. Jako matka samoživitelka hledá nejlépe ranní směny. A to je obtížné. „Volám, chodím po práci, ale zatím ještě čekám. Je to hodně těžké,“ říká.

Dáša a její dcera zůstanou v prostupné fázi zatím do poloviny roku. To je minimální doba, po kterou můžou lidé v nouzi byty užívat.

Pavla Sofilkaničová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme