Protikomunistický happening v Ústí nad Labem vsadil i na recesi

Před krajským úřadem v Ústí nad Labem se sešla asi stovka lidí, aby si v recesistickém duchu připomněla dobu před rokem 1989. Chtěli tak protestovat proti účasti komunistů v regionálních vládách. Akci s podtitulem Happening u příležitosti obnovení vlády rudých bratří na divém severu zahájila Píseň práce.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protestní akce před ústeckým krajským úřadem nazvaná Happening u příležitosti obnovení vlády rudých bratrů na divém severu | Foto: ČTK

Protest zorganizovala jako reakci na volební úspěch KSČM skupina bývalých vysokoškoláků, kteří se v roce 1989 zapojili v Ústí do revolučních aktivit.

Ústecký krajský úřad totiž povede vůbec první komunistický hejtman v České republice Oldřich Bubeníček.

Organizátoři umístili na budovu transparent s rudě vyvedenými symboly KSČ a nápisem We are back. Fasádu domu, kde dříve sídlil Krajský národní výbor, ostatně dodnes zdobí obří srp a kladivo, překryté ovšem velkou reklamní plachtou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Redaktorka Gabriela Hauptvogelová sleduje happening v Ústí nad Labem

V rámci happeningu, který se uskutečnil symbolicky v předvečer Dne boje za svobodu a demokracii, se promítaly nahrávky z Národní třídy nebo záznamy tehdejšího rozhlasového vysílání stanice Hvězda.

Zazněly také další písně z dob socialismu. V závěru setkání pak byly za zvuků Internacionály promítány na budovu krajského úřadu propagandistické fotografie. Mezi nimi se ale objevily i snímky z politických procesů nebo z Národní třídy.

Pořadatelé ve svých projevech připomínali socialistickou éru, kritizovali ovšem i to, že ve vedení kraje zůstávají staré tváře spojované ještě z minulého období s korupčními kauzami.

Mají protesty význam?

Protestní akce se konají i v dalších krajích. Na den výročí sametové revoluce svolali například studenti třeboňského gymnázia shromáždění proti tomu, aby se krajskou radní pro školství stala komunistka Vítězslava Baborová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Politolog Lukáš Jelínek, politolog Stanislav Balík a filozof a někdejší disident Daniel Kroupa diskutovali o účasti komunistů v krajských vládách

„Každé občanské vzepětí má svůj smysl. Možná tady tohle mělo spíš přijít před volbami, aby se apelovalo na voliče, aby přišli a aby volili politické strany jiné než třeba komunistickou stranu, ale stejně tak můžeme dnešní protesty vnímat jako apel na strany ve středovém či pravicovém spektru, aby se daly natolik dohromady a natolik zabojovaly o důvěru voličů, aby příště ty hlasy nemusela sklízet z protestu komunistická strana,“ myslí si politolog Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie.

Vzhledem k tomu, že se komunisté stali v krajích druhou nejsilnější politickou stranou a mají k sobě se sociální demokracií programově nejblíže, vesměs vnímá koaliční spolupráci jako logickou. Přesto ho zaráží, že se ČSSD vzdala některých strategických resortů, jako právě školství.

Politolog Stanislav Balík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity se obává, že komunističtí radní budou do středoškolského školství až příliš zasahovat.

„Nemusí to dělat úplně explicitně a úplně cíleně, ale správce, krajský radní, šéf odboru a tak dál vytváří určitou atmosféru,“ vysvětluje. „Koneckonců rozhodování o tom, kdo bude ředitelem té které střední školy, není vůbec banální a může to ovlivnit mnohem víc než nějaký programový dokument,“ dodává.

Zatíženi minulostí

„Právě školství je jedním z prostředků, kterým komunisté mohou začít znovu oslabovat demokratické vědomí v naší zemi,“ varuje filosof, vysokoškolský pedagog a někdejší disident Daniel Kroupa.

To, že se do krajských vlád dostávají 23 let po listopadu komunisté, sleduje s pocity zklamání a hořkosti. Přestože uznává, že dnešní KSČM je jiná než předlistopadová KSČ a má omezené možnosti, vadí mu uzavírání koalic s komunisty.

Protestní akce před ústeckým krajským úřadem nazvaná Happening u příležitosti obnovení vlády rudých bratrů na divém severu | Foto: ČTK

„Komunistická strana v demokratickém systému může být sice legální, protože jak se ukázalo, tak legální prostředky nedokáží komunistickou stranu z tohoto systému eliminovat, ale rozhodně není legitimní, protože tato strana není srozumitelná s demokratickými a svobodnými hodnotami, na kterých je založen náš ústavní systém,“ říká.

Lukáš Jelínek si ale nemyslí, že je KSČM nedemokratickou stranou s tendencemi potlačovat ústavnost. „Spíš bych hovořil o tom, že by měla být asi spolupráce s takovouto stranou s určitou historickou zkušeností až poslední v řadě v případě zbylých politických stran. Na druhou stranu chápu, že sociální demokraté mají v krajích velmi těžko na výběr,“ upřesňuje.

Přehnané strašení komunisty prý není na místě. Dopad volebního úspěchu se ale projevuje v symbolické rovině. „Komunisté, aniž by museli cokoliv udělat, aniž by se museli nějak zásadně distancovat od své minulosti, třeba od oblastí, které skutečně fatálně poškodili, ať to bylo školství, ať to bylo životní prostředí, zemědělství, jsou najednou veřejnými správci těchto oblastí. A to není dobře z dlouhodobého hlediska,“ uzavírá Stanislav Balík.

Gabriela Hauptvogelová, Kristina Winklerová, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme