Protipovodňová opatření u Chomoutova by stála stejně jako přesídlení obce

Červenec 1997 - katastrofální záplavy postihly také Olomouc. Nešla elektřina, plyn, telefony, nebyly potraviny. Povodňová vlna tu odsoudila k demolici na dvě stovky domů a dalších tři sta poškodila. Stovky lidí museli záchranáři evakuovat. Protipovodňová opatření však dosud nejsou dostatečná.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Olomoucká radnice - pohled na arkýř kaple | Foto: Aleš Spurný

Městem se prohnala pětisetletá voda a způsobila škody za 230 milionů korun. Nejvíc v městských čtvrtích Černovír a Chomoutov.

8. července 1997 začala přívalová vlna přitékat do olomoucké městské části Chomoutov. Začíná povodeň. Ráno je už zaplavená celá Olomouc.

„Bylo to tenkrát strašné. Žádné nic nevěděl. Z ničeho nic nám nastoupala voda. Tam spadl barák, tak spadl barák, jenom jsme viděli zakouřit. Něco zhodily helikoptéry. Nerad na to vzpomínám,“ se zachmuřeným čelem popisuje hrůzné zážitky z oněch červencových dní obyvatel Chomoutova Jaroslav Krpec a pokračuje:

Přehrát

00:00 / 00:00

V Chomoutově natáčela redaktorka ČRo Blanka Mazalová

„Byla to noc, a potom ve dni, když to začalo stoupat, tak zme tomu ještě nevěřili. Jel jsem ráno do práce. První pak bylo hned nějaký motory zachránit, ty jsem dal na ponk. Mám pár slepic, a ty jsem vyházel na hůru, jenže oni chtěly snášet, tak potom padaly důle. Takže jsem několik utopil.“

Přestože Chomoutov odnesl povodně před 15 lety v Olomouci asi nejvíc, s ochranou proti velké vodě to tu ale vázne. Před osmi lety tady Povodí Moravy postavilo pravostrannou hráz. Chrání ale jen část Chomoutova. Definitivní ochrana ale znamená ohrázování celé místní části. A to je kvůli blízkým lužním lesům hodně složité.

Jako současný předseda komise městské části se Jaroslav Krpec angažuje v dokončení protipovodňových staveb. Zatím je ale pesimista.

Česko znovu zasáhly prudké bouře. Problémy byly na Děčínsku

Číst článek

„V této době to není reálné vůbec. Levá strana za mostem není chráněná vůbec, pravá strana by byla možná chráněná, ale ta hráz vede jenom po most. Takzvaná Béčí lóka, která je po směru toku na pravé straně, tamatudy by se voda dostala do Chomoutova zpětně,“ říká Jaroslav Krpec.

Zatím stále není jasné, kdy se Povodní Moravy do protipovodňových úprav pustí. Zástupci města moc dobře vědí, že to nebude jednoduché. Všechno se totiž točí kolem financí: zhruba kolem 200 milionů. Ohrázování Chomoutova by totiž přišlo na stejnou sumu, za jakou by olomoucká radnice postavila všem místním nové domy někde jinde.

Takže co místním zbývá?

„Urgovat, urgovat, otravovat úřady. Ať je to Povodí Moravy nebo magistrát města,“ uzavírá Jaroslav Krpec.

Troubky jsou prakticky novou obcí s živým historickým mezníkem

Číst článek

Blanka Mazalová, mad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme