Protiromský protest se na schůzce v Duchcově odvrátit nepodařilo. Romové nepřišli kvůli DSSS
Dva chystané protiromské pochody v Duchcově se zřejmě uskuteční. Zástupcům policie, města a Ústeckého kraje se od nich nepodařilo na včerejší schůzce odradit zástupce Dělnické strany sociální spravedlnosti a autory petice za bezpečnost ve městě. Zástupci Romů a neziskových sdružení na setkání nepřišli, odmítli jednat s představiteli extrémní pravice.
„Lidi, kteří tady veřejně propagují vyvražďování lidí, vyjadřují se tím způsobem, jakým se vyjadřují, tak proto. Protože jsou to zástupci Dělnické strany a my s nimi v žádném případě nebudeme jednat,“ vysvětlil mluvčí Romů z Jižního města Jan Olah.
Na schůzce se zástupci ostatních stran dozvěděli mimo jiné výsledky takzvané „nulové tolerance“ k přestupkům a kriminalitě, kterou Duchcov vyhlásil v červnu. Ve městě jsou od jara posílené policejní hlídky a častější kontroly dělá sociální i stavební odbor.
Nezávislá starostka Jitka Bártová uvedla příklad, kdy kontrola úředníků odhalila pronajímané byty bez elektřiny, vody a plynu. Majitel domu se podle ní k opravám nemá.
„Teď už myslím, že je na čase, aby přestal slibovat a nějakým způsobem se to razantně rozetlo. Myslím, že nejrychlejší postup je stavební úřad, který může ten dům označit za nevyhovující k bydlení a podniknout ty zákonné kroky,“ uvedla Bártlová.
Část nájemníků podle ní už dostala od majitele domu náhradní bydlení. „Odstěhovali se snad i do jiného města jedna rodina, u dvou rodin hledá město náhradní bydlení a s těmi ostatními nevím,“ poznamenala starostka.
I když podle spoluautora petice za větší bezpečnost Michala Kalouska schůzka nepřinesla nic nového, uznal, že posílené hlídky policie a strážníků význam mají. „Směřuje to nějakým směrem, který něco dává, nějaký cíl je tam vidět,“ řekl.
Představoval by si však větší důslednost a nulová tolerance by prý měla být trochu „pevnější“.
Starostka Bártová chce častěji a podrobněji zveřejňovat výsledky kontrol. Mezi lidi chce informace dostat pravidelnými setkáními s menší skupinou místních obyvatel. Schůzky by podle ní mohly být pravidelné – jednou za měsíc či častěji – a lidé ve skupině by se mohli obměňovat.
„A tyhle informace předávat. Protože chápu taky, že všichni lidi nemají počítač a nemůžou se k těm informacím dostat,“ dodala Bártlová.
