První zóna parku Šumava bude větší. Na Hraničník povede lanovka

Odborníci, politici, zástupci krajů a obcí jednali ve středu s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou o dlouhodobé strategii v Národním parku Šumava. Po obsáhlé debatě se společně v nočních hodinách dohodli, že takzvaná první zóna by měla činit 26,5 procenta plochy parku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Národní park Šumava (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

„Těch 26,5 procenta by bylo rozděleno na 22,08, což by bylo území bezzásahové, a 4,4 procenta, která by byla v režimu zásahu. A to zásahu, který bude plánem péče postaven individuálně pro každou lokalitu,“ vysvětluje ministr životního prostředí Tomáš Chalupa.

„Jedná se o lokalitu, kde základním a nejdůležitějším předmětem ochrany je tetřev. Čili my můžeme zasahovat proti kůrovci, ale musíme to dělat tou nejšetrnější metodou, to znamená loupáním,“ uvádí ministr.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa vysvětluje, co takzvaná první zóna národního parku zahrnuje

Takzvané chráněné území bude zabírat dalších 8,5 procenta plochy parku. Toto území by se mělo časem, až to jeho stav dovolí, také stát zónou bezzásahovou. V budoucnu by se měla první zóna rozkládat na 35 procentech rozlohy parku.

Za to, že šumavské obce na tento kompromis přistoupily, souhlasí ministerstvo životního prostředí s vybudováním dopravní lanovky na Hraničník. Tato lanovka však vadí ochráncům přírody.

Ekologové a šumavské obce se přou o rozšíření I. zóny i novou lanovku

Číst článek

Podle Chalupy půjde ale výhradně o dopravní stavbu, která umožní lyžařům dostat se mnohem snadněji a bezpečněji do lyžařského areálu v Rakousku a jejíž parametry vyloučí možnost, že by se v jejím okolí počítalo s dalším lyžařským centrem i na české straně.

Okolí lanovky zůstane podle ministra dál součástí první zóny a bude tedy v nejpřísnějším režimu ochrany.

Sporná lanovka na Hraničník

„Hledali jsme řešení, které je v tomto ohledu nejbezpečnější. Jsme připraveni udělat pás, který má 13 hektarů a je to minimální rozsah, který by umožnil pouze vybudování té lanovky a pod sloupy evakuační trasy, ale po obou stranách by byl normální park v přísném režimu,“ vysvětluje ministr Chalupa.

Přehrát

00:00 / 00:00

O novém zákoně o NP Šumava diskutovali na Rádiu Česko náměstek ředitele správy parku Jiří Mánek a ředitel Centrum pro otázky životního prostředí UK Bedřich Moldan

Lanovka má propojit českou stranu s rakouským zimním střediskem Hochficht, kam dnes lidé jezdí po 27 kilometrů dlouhé objížďce přes Zadní Zvonkovou.

Podle ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a stínového ministra životního prostředí za TOP 09 Bedřicha Moldana se ale kompromis nemusí ukázat jako funkční: „Lanovka je určitě kontroverzní bod. Mně osobně se její existence vůbec nelíbí, protože je ve velmi cenné části Šumavy.“

„Pan ministr sice zdůraznil různá opatření, aby se tam nedělaly sjezdovky, ale když už máte jednou lanovku, tak to je nějaký hardware, který už tam je na velmi dlouhou dobu a nikdy nevíte, co se z toho dál vyvine. Z toho mám trochu strach,“ říká Moldan.

Pokud by nová lanovka neměla žádné další dopady, zdá se mu především kompromis o prvních zónách přijatelný.

Obce mohou získat pozemky

V rámci zákona bude na stejnou úroveň postavena ochrana přírody a rozvoj obcí. Národní parky se přitom vyhlašují právě proto, aby na omezeném a jasně stanoveném území měla přednost ochrana přírody.

„Národní park Šumava vznikl na území 22 obcí a ty jsou nyní součástí parku. Jsme tu proto, abychom nalezli přijatelný konsenzus pro míru soužití ochrany přírody a šumavských obcí,“ říká náměstek ředitele Správy národního parku Šumava Jiří Mánek.

Kostel svatého Štěpána - Kvilda - Šumava | Foto: Khalil Baalbaki

„Proto je důležitá zonace, která říká, že 95 procent území parku bude tvořit první a druhá zóna a na těchto má ochrana přírody prioritu,“ dodává Mánek.

Podle stínového ministra životního prostředí Moldana má mít ale příroda v parku absolutní přednost: „Také se zvažovala varianta, že by se obce z parku vyjmuly. Ale všechny obce s výjimkou Kašperských Hor jasně řekly, že chtějí být v parku. Měly by z toho vyvodit jasný důsledek, že i ten jejich rozvoj by měl být takovým způsobem rozvinut, aby bylo na první pohled jasné, že všechny zásady uplatňované v parku platí i tam.“

V návrhu se také počítá s tím, že se pozemky ve třetích zónách, které neleží v intravilánu obcí, budou moci převést na obce.

„Pozemky, které jsou ve třetí zóně k datu účinnosti zákona o Národním parku Šumava a které jsou ve správě Pozemkového fondu a pouze v zastavěných a zastavitelných územích, nikoli tedy v celé třetí zóně, budou převedeny na obce. A to jenom tehdy, pokud o to obec sama požádá,“ vysvětluje Jiří Mánek.

Zdaleka ne všechny obce o pozemky podle něj chtějí o pozemky žádat. Bedřich Moldan ale upozorňuje, že bude záležet na územním plánu, co definuje jako zastavitelnou část obce. Strach ze spekulací s pozemky však nemá.

Nový návrh zákona o Šumavě by mělo ministerstvo životního prostředí předat do legislativního procesu během dvou týdnů.

Nejspornějším bodem dohody o Národním parku Šumava je nová lanovka na Hraničník

Lucie Husárová 1, Tomáš Pavlíček, Marína Dvořáková, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme