Radioaktivní jód 131 mohl pocházet z nemocnice, myslí si odborník
V Praze, Brně, Ústí nad Labem, Hradci Králové a Českých Budějovicích se našla v ovzduší radioaktivní látka jód 131. Jde o stopové množství, které je zhruba na stejné úrovni jako na konci března po havárii v japonské elektrárně Fukušima. Světové agentury uvádějí, že nález stejné látky hlásí také Rakousko a Maďarsko. Nikdo netuší, kde se jód vzal. Češi, Rakušané i Maďaři se proto obrátili na Mezinárodní agenturu pro atomovou energii.
Podle Dany Drábové, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, nepochází radioaktivní jód z tuzemského zdroje.
„Téměř vylučujeme, že by zdrojem mohla být jaderná elektrárna,“ říká Jiří Hůlka, náměstek pro výzkum a vývoj ze Státního úřadu radiační ochrany.
Jiří Hůlka, náměstek pro výzkum a vývoj ze Státního úřadu radiační ochrany, se vyjadřuje k radioaktivnímu jódu v ovzduší
Jód se podle něj používá také v radioterapii, hlavně při rakovině štítné žlázy. Pacienti ho dostávají ve velkých dávkách.
„Pacient dostane do těla dávku na úrovni kolem jednotek miliard becquerelů a pro zajímavost elektrárna – pokud nehavaruje – za normálního provozu vypustí ročně asi jenom milion becquerelů,“ vysvětluje.
Pokud by tedy takový pacient zemřel a došlo ke kremaci, uvolněné množství jódu by se podle Hůlky dalo chytit ve vzdálenosti stovek kilometrů.
Další příčinou může být, říká Hůlka, že by došlo k úniku ze zařízení nebo z výroby těchto radiofarmak nebo že by je nemocnice omylem vyhodila a ona pak prošla spalovnou a dostala se do ovzduší.
ČTĚTE TAKÉ: V ČR se objevila zvýšená koncentrace radioaktivního jódu 131
Aktuální množství jódu je tak malé, že systém včasného varování nespustil poplach, stěžovalo si rakouské ministerstvo životního prostředí. Podle Hůlky ale není ani potřeba se před tak nízkou koncentrací chránit: „Z hlediska ochrany obyvatelstva není vůbec důvod to řešit.“
V nejbližších dnech podle něj proběhnou inspekce, aby se zjistilo, kde k pochybení došlo.
„Jód má poločas 8 dní. Domnívám se, že pokud by došlo k nějakému úniku z výroby nebo nakonec i ze spalovny, že by nepatrně významná část zachytila třeba ve filtrech nebo v komíně, takže by se to dalo dohledat,“ říká Hůlka.
