Restaurátoři pracují na obnově židovské perly Mikulova, Horní synagoze

Restaurátoři v těchto dnech finišují s pracemi na obnově Horní synagogy v Mikulově. Poslední bohoslužby se zde konaly ještě v roce 1938, vnitřní vybavení poté bylo buď odvezeno, nebo nenávratně zničeno. Řemeslníky proto čekal nelehký úkol.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Náměstí v Mikulově | Foto: Vlasta Gajdošíková

Zvuk kovové špachtle narážející na omítku se v těchto dnech synagogou rozléhá více než kdy jindy, restaurátoři dokončují svou téměř roční práci a už je čekají jen nezbytné dodělávky. Jak vysvětluje jeden z nich, Josef Červenka.

„Když jsme sem přišli poprvé, tak v zásadě to bylo více strohá, byla zde úplně jiná podlaha a štuková výzdoba byla přetřena okrovým novodobým nátěrem, přetřeny byly i nápisy, nebylo úplně jisté, zda se nacházíme v synagoze nebo úplně někde jinde.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Opravy Horní synagogy sleduje Štěpánka Kadlečková

Jako detektivové si pak museli restaurátoři připadat při obnově původního barokního oltáře, tzv. Áronu, ve kterém je uložena speciální skříňka na svitky tóry. Po něm totiž nebylo v synagoze ani památky, jen dobové fotografie dokazovaly, že tu někdy byl, říká Červenka.

„My jsme zde měli jen holou zeď a několika archivních snímků, hledali jsme otvor nebo skříň na tóru, hledali jsme otisky a potom byla ještě velká terénní práce, kdy jsme jezdili po okolí, snažili jsme se poučit v barevnosti a textuře těch mramorů, je zde i polychromovaný štuk, zlacení atd.“

Imitace mramoru

Pro obnovu Áronu zvolili řemeslníci techniku tzv. scalioly, imitace mramoru, která vznikla v 17. století v Itálii, u nás se v minulosti také hojně používala, jak dodává restaurátor Jan Tomíček:

Mikulovský židovský hřbitov je největším historickým židovským hřbitovem na území naší republiky | Foto: Václav Žmolík

„Je založená na sádře, klihu a pigmentech, nacházíme jí ve většině kostelů, výjimečnost toho spočívá v tom, že 250 let to tady nikdo nedělal, ta metoda se uplatňovala na přelomu 19. století při stavbě veřejných budov.“

„V téhle fázi byl ten umělý mramor nanesen na tu stěnu, dochází postupně k broušení, teďka dochází k leštění, dolešťuje se to, napřed hrubší materiály, pro vysoký lesk se používají na závěr kameny.“

Opouštíme hlavní síň a po točitých schodech se dostáváme do prvního patra.

„Tak a tady jsme vystoupali na tzv. Ženskou galerii, která sloužila k oddělené liturgii, tím jsme se dostali k jinému pohledu, zároveň jsme těsně pod kopulemi s bohatou štukovou výmalbou, jsou tu hebrejské nápisy, které mají liturgický charakter,“ prozrazuje restaurátor Josef Červenka.

Po dokončení všech prací by v synagoze měla vzniknout expozice věnovaná historii židovství na Mikulovsku. V minulosti tady mimo jiné bylo sídlo moravského zemského rabína. Prostory by měla využívat i židovská obec, v plánu jsou i kulturní akce.

V Mikulově bývalo sídlo moravského zemského rabinátu | Foto: Václav Žmolík

Štěpánka Kadlečková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme