Rozpad Československa pro Trojmezí znamenal hlavně celnici navíc, lidé dál žijí mezinárodně

Přesně před dvaceti lety se v malé vesnici Hrčava na severu Moravy nemluvilo o ničem jiném než o rozdělení Československa. Za pár dní měl společný stát Čechů a Slováků zaniknout a pro obyvatele této odlehlé obce to znamenalo, že k hlídané polské hranici budou mít kousek za plotem další celnici, tentokrát slovenskou.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Cedule v oblasti Trojmezí. | Foto: Martin Knitl

Dodnes v Hrčavě málokdo chápe, proč se muselo Československo rozdělit, protože Hrčava a takzvané Trojmezí bylo odjakživa místem, kde se mísily národnosti. Tamní lidé i po dvaceti letech vnímají slovenskou hranici jako formální čáru na mapě.

Předky různé národnosti má i hrčavský starosta a farmář Petr Staňo. Je synem slovenského otce, české matky a vnuk dědy – Poláka.

Přehrát

00:00 / 00:00

V Trojmezí natáčel redaktor Martin Knitl.

Sedá do terénního a vyráží na obhlídku zasněžené vesnice. Součástí cesty je i návštěva osady na Grúni. „Tady žije pár starousedlíků, kteří jsou v podstatě odříznuti od světa,“ popisuje slovenštinou Staňo.

Kontrola na Grúni začíná prohrabáním cesty k domu. A to ještě ani pořádně nesněžilo. Na staré československé časy tady asi nikdy nezapomenou.

„My jsme hodně na Slovensko chodili. Moje dcera už to vnímá jinak, ale naštěstí slovenštině ještě rozumí, její otec je Slovák,“ říká obyvatelka osady Terezie Štrbová.

Před dvaceti lety jí bylo líto, že došlo k rozdělení. „Už jsme jiná republika, ale jsem ráda, že máme nějaké předky na Slovensku a já si myslím, že si rozumíme,“ podotýká Štrbová.

Trojmezí, zasněžená osada. | Foto: Martin Knitl

Národnostní rozdíly podle Staňa pro místní obyvatele nejsou problém. „Tady je v každé rodině nějaký Slovák, nějaký Polák a nikdo to tu mimořádně neřeší. Pokud já se slovenským jazykem budu obhajovat české zájmy v České republice a budu bojovat za lepší život Hrčovanů, nikomu to nebude určitě překážet ani ubližovat,“ říká.

Stačí chvíle jízdy, a starosta je za hranicemi v Polsku. On sám by prý život ve vesnici, která je nejdále od Prahy ze všech v České republice, neměnil. Podniká kousek za hranicemi a doma má radost z rodiny a ze zvířat.

„Myslím si, že i když je špatně, že se republika rozdělila, bylo dobře dostat tu poučku, dostat přes prsty a trošičku se soustředit na podstatné věci a problémy, které tíží lidi daleko více. Ti lidé si cestu k sobě nakonec přece jen najdou,“ říká starosta.

Výročí rozdělení bývalé federace tady nikdo slavit nebude. Možná si lidé vzpomenou, ale na přípitky to není. Čím je člověk v tomto kraji déle, tím větší má pocit, že není na kraji světa, ale v jeho středu. I když sem kdosi před lety přivezl červenobílé hraniční kameny.

Martin Knitl, Vojtěch Kouřímský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme